Historické centrum Prahy bylo dne
4. prosince 1992 zapsáno na Seznam světového dědictví
UNESCO, což ale neznamená, že by se hlavní město České republiky vůbec nezměnilo. Během třiceti let došlo v
Praze k mnohým architektonickým změnám. Některé si Pražané oblíbili hned a u některých zase trvalo déle, než do města zapadly a místní si na ně zvykli. Tak například dnes oblíbený
Tančící dům budil v roce
1996 rozporuplné reakce, ale dnes jsou na něj Pražané právem pyšní, vždyť budova byla vyhodnocena analytickým softwarem společnosti Roofing Megastore, jako
9. nejkrásnější stavba světa.
V roce 1996 také zmizela
proluka Myslbek v ulici Na Příkopě – volný pozemek, který zde existoval již od roku 1926 a v osmdesátých letech byl využíván při budování metra I. B. byl zastavěn několikapatrovým obchodním domem kombinovaným s kancelářskými prostory.
V historickém centru se za 30 let stihlo
opravit také velké množství zchátralých památek, které se dnes
blýskají novotou – připomenout můžeme například
Clam-Gallasův Palác,
Desfourský palác,
Národní muzeum,
Hlavní nádraží,
Státní operu, vilu
Bertramka,
vyhlídku Cibulka,
parky Grebovka (Havlíčkovy sady) a
Folimanka, rekonstrukcí prošly také
Ledeburská a
Pálffyho zahrada Pražského hradu nebo
Jelení příkop. Při rekonstrukci budovy Matematicko-fyzikální fakulty na
Malostranském náměstí byla objevena unikátní
románská rotunda sv. Václava.
Proměny pražských čtvrtí Pankrác, Karlín a Holešovice
Nejen historické centrum prochází postupnými změnami k lepšímu. Z mnohých „okrajových“ čtvrtí a pražských brownfieldů minulosti jsou dnes
centra současné architektury, pohodlného
bydlení a moderních kanceláří. Vždycky ale vše nešlo hladce – s potížemi se potýkala výstavba výškových domů na Pankráci. S dnes ikonickými stavbami
pražského Manhattanu nesouhlasili nejen občané, ale debatovali o nich i památkáři. Tím, zda v Praze mohou, nebo nemohou vznikat výškové budovy, se dokonce z podnětu české strany zabýval
výbor UNESCO. Nakonec na Pankráci stojí druhý
největší český mrakodrap City Tower se 109 výškovými metry.
Velké změny nastaly ve čtvrti
Karlín, kde vznikly moderní domy a kanceláře. K životu se zde ale také probudila v minulosti dosti zanedbaná
Invalidovna, která je dnes
kulturním centrem Karlína. Dále se zde podařilo opravit unikátní
Negrelliho viadukt. Proměnou prošel i zanedbaný prostor v těsné blízkosti památkově chráněného centra tzv.
River City. První z novostaveb na plošině za viaduktem byla administrativní budova
Danube, svým tvarem
obří lodi připomíná, že na této parcele se kdysi rozkládal
hlavní pražský přístav. Asi nejzajímavějším karlínským kancelářským domem je
Main Point Karlín. K nejnovějším počinům tu patří stále vznikající budova
Fragment s obří plastikou ženské postavy
Lilith od Davida Černého.
Holešovice si během poslední triády vydobyly pověst
bohémské a umělecké čtvrti. Ze starých nepoužívaných a sešlých továrních hal vznikly
umělecká a komunitní centra, moderní gastronomické provozy i
muzea a galerie. Proměnou prošel i
holešovický přístav, za kterým vzniknuly nové obytné domy. Zubem času ohlodané
památky opět nabyly svou dřívější krásu – jedná se například o
Holešovickou tržnici, bývalé
Elektrické a Dopravní podniky či
Průmyslový palác, kde rekonstrukce po ničivém požáru v roce 2008 stále pokračuje. Z oblíbených muzeí a galerií musíme zmínit např.
DOX,
Trafo Gallery,
Jatka78,
Památník Šoa nebo
ArtGen – první kancelářská galerie v
Praze.