Evropa v Česku: proč máme rádi Irsko?

Od raného středověku stávala vysoko nad Vítochovem svatyně, kterou nechal údajně založit sv. Metoděj. Řadí se tak k nejstarším památkám na Moravě. Románsko-gotický vzhled se zbytky zdi a hranolovitá bašta připomíná časy, kdy by kostelík zároveň i pevností.

Keltský skanzen v Nasavrkách je rekonstrukcí keltského "města" z mladší doby železné, tj. z 2. až 1. stol. př. n. l. Na takovém sídlišti ve své době žilo několik set obyvatel. Všechny velké stavby (jedná se zejména o obytné domy) mají svoji předlohu v archeologických nálezech. Rozloha – 3 ha.

Co spojuje Nový Jičín, Fulnek a Příbor s městy, jako jsou irský Gracehill, saský Herrnhut a Betlehem v americké Pensylvánii? Jsou to místa spojená s evangelickou komunitou Moravských bratří. Na Kudy z nudy vám představíme jejich příběhy, osobnosti a další zajímavosti – třeba ochranovskou hvězdu, tradiční vánoční ozdobu.

Nebýt anglického spisovatele Johna Ronalda Reuela Tolkiena, neznali bychom Hobita, Pána prstenů ani fiktivní kontinent Středozem, kde se jeho díla odehrávají. Na portálu Kudy z nudy tu a tam o některých místech píšeme, že připomínají místa z Tolkienových knížek. Která to jsou a kde je najdete?

Tesaři, kuchaři, policisté, hasiči, cukráři, hostinští, malíři, lékárníci a další profese: ti všichni mají své ochránce a patrony. Na Kudy z nudy jsme zkusili vypátrat ty nejznámější i zapomenuté. Pojďte se s nimi seznámit a zjistit, kdo drží ochrannou ruku nad vaším koníčkem nebo zaměstnáním!

Asi 6 km jihovýchodně od Kašperských Hor se nachází pozůstatek pravěkého hradiště, kterému se říká Obří hrad. Údajně jde o zbytky keltského kultovního místa, které je opředené řadou záhad a tajemství.

Česká republika se stala součástí Evropské unie 1. května 2004. Jak stará je vize sjednoceného starého světadílu, kolika jazyky vlastně Evropská unie hovoří a kdy slaví svátek? A z jakého materiálu jsou originální dárky, které Česko reprezentují na jednáních?

Udatní válečníci, zruční řemeslníci a zemědělci, první stavitelé cest i špitálů: to všechno byli Keltové. Národy označované Řeky jako Keltoi, Keltai nebo Galatai a Římany jako Celti, Celtae a Galli kdysi ovládaly půlku Evropy a podrobit si je nedokázali ani Římané. Pojďte se s Kudy z nudy podívat, kde objevíte stopy po Keltech u nás.

Měření času je pro nás samozřejmost, ale dokážete zjistit kolik je hodin i bez hodinek, mobilů a dalších vychytávek? Jak lidé měřili čas předtím, než byly vynalezeny hodiny? A kdo vlastně rozhodl, že den bude mít čtyřiadvacet hodin? S Kudy z nudy se vypravte do muzeí hodin a hodinek a na další místa, kde se měří čas – minutu po minutě, hodinu po hodině.

Důvodů k oslavám není nikdy dost, tak proč bychom 17. března nemohli společně s Iry slavit Den svatého Patrika? Věřte nebo ne, tenhle svátek slaví celý svět a protože irského patrona provází zelená barva, nazeleno se přebarvuje kdeco – v Chicagu řeka, jinde zase sjezdovky. Pije se zelené pivo, jí se zelené housky a zeleně oblečení lidé si na tváře malují jetelové trojlístky. S jejich pomocí prý svatý Patrik pohanům vysvětloval princip svaté Trojice.

Nad městečkem Nalžovské Hory byla kolem roku 1840 postavena věrná kopie irského rodového sídla hraběte Taaffe – hradu Ballymotte. Kolem zříceniny postupně vyrostl svérázný lesní park s jezírkem.

Keltská stezka Železnými horami vás provede místy původního keltského osídlení v okolí Hradiště a Nasavrk. Prochází nádhernou přírodou Železných hor, především pak údolím řeky Chrudimky, potoků Debrného a Krkanka (Hradišťský potok).

Geopark Podbeskydí se rozkládá v centrální části Podbeskydské pahorkatiny na ploše 530 km². Území je ohraničeno sníženinou Oderské brány, úbočím Palkovických vrchů, prvním hřebenem Moravskoslezských Beskyd a úbočím Kojetínských vrchů.

U Nalžovských hor v lese Prašivice si nechal kolem roku 1840, Hrabě Taafe, majitel zdejšího panství původně z Irska, postavit věrnou kopii irského rodového sídla, hradu Ballymotte. K parku a zřícenině vede z Nalžovských Hor modrá značka, u lesa parkoviště není.

Když přijde řeč na slovanské bohy, možná se vám vybaví Radegast. Sochu, která stojí u cesty z Pusteven na Radhošť, a po ní pojmenované pivo zná opravdu leckdo. Pojďte se ale seznámit i s dalšími bohy našich předků, třeba s Velesem, Svantovítem, Perunem nebo Svarogem!

Svátek dušiček je vzdálenou ozvěnou pohanských časů. Dřív lidé věřili, že právě na začátku listopadu nastává magický čas, kdy se svět živých prolíná se světem zemřelých, dnes spíš vzpomínáme na své blízké a modlíme se za duše, dlící v očistci. A vlastně je úplně jedno, jestli podzimnímu svátku říkáme Dušičky, Halloween nebo Samhain: jejich prolínáním zkrátka vznikla tradice, stará jako lidstvo samo.

Jednu z nejvzácnějších pašijových relikvií na světě vlastní Milevský klášter. Svatý hřeb pocházející pravděpodobně z Kristova kříže našli v roce 2020 archeologové ukrytý v tajné chodbě ve zdi kostela svatého Jiljí. Nález šesticentimetrového hřebu je světovou raritou.

Zalesněnému hřebeni nad Jinolickými rybníky vévodí Přivýšina – 463 m a nedaleko, východně pod tímto vrcholem, stával raně gotický hrad Brada. Dnes jsou na vrcholu na památku prusko-rakouské bitvy umístěny sochy sv. Petra a Pavla s dřevěným křížem.

Dudy, zvané též gajdy, pukl či moldánky, zná celá Evropa. Používat se začaly už před několika tisíci lety a jeden z mnoha domovů našly i u nás. V Muzeu středního Pootaví ve Strakonicích je k vidění speciální expozice dud a dudáctví, ve městě navíc se také každé dva roky koná Mezinárodní dudácký festival.

Rádi byste navštívili Zimohrad, Královo přístaviště a další místa ze Hry o trůny, proslulé fantasy ságy George R. R. Martina a seriálu kabelové televize HBO? Na mapách Česka je nenajdete, zato draků se nám celkem urodilo. Vydejte se do Dračího města, Dračích skal a míst opředených pověstmi o bájných létajících legendách.

Kdo zavítá do Bretaně, obvykle si nenechá ujít Carnac, největší a nejznámější „naleziště“ menhirů na evropském kontinentu. Právě tak při cestě z Prahy do Loun málokdo odolá malé zajížďce do Klobuk, kde z návrší severně od vsi dohlíží na krajinu zvláštní kamenný strážce. Seznamte se: je to nejznámější český menhir, zvaný Kamenný muž nebo také Zkamenělý pastýř.

Benediktinští mniši působili jako věrozvěstové v českých zemích dříve, než tu vznikly první kláštery. Právě řádu svatého Benedikta, nejstaršímu mnišskému řádu západního křesťanství, také náležel náš nejstarší klášter: ženský klášter svatého Jiří na Pražském hradě.

Čertův sloup se v Karlachových sadech na Vyšehradě nachází od roku 1888. Jednotlivé kusy mají délku 160 až 240 cm. Podle pověsti sem prý sloup dopravil sám pekelník, když se s místním knězem vsadil, že donese na Vyšehrad z chrámu sv. Petra v Římě sloup dříve, než kněz doslouží mši.

Keltské oppidum Stradonice patří mezi nejznámější české pravěké objekty, a to hlavně díky tisícům nálezů a „zlaté horečce“, která se rozpoutala v roce 1877, po nálezu pokladu, jenž obsahoval asi 200 zlatých a stříbrných mincí.

Nejjižněji položené keltské hradiště v Čechách bylo podle nálezů osídleno už v době bronzové. Oppidum leželo na strategické obchodní cestě. Mohutné opevnění dnes připomínají dvě linie valů.

Pravděpodobně nejznámějším uměleckým dílem z keltského období v českých zemích je světově proslulá „hlava Kelta“ – kamenná hlava nalezená roku 1943 v lomu u Mšeckých Žehrovic. Jedná se o cca 25 cm vysokou sošku hlavy z bělohradské opuky, zobrazující muže s typickým keltským nákrčníkem, jenž svého nositele řadil mezi vyšší vrstvu. Dnes si hlavu Kelta z 3. století př. n. l. můžete prohlédnout v Muzeu Nové Strašecí.