Svátek svatého Martina byl a je jedním z nejoblíbenějších svátků roku. Ale
kdo vlastně byl svatý Martin a proč se jeho jméno váže ke sněhovým vločkám a hodování? Narodil se v roce 316 v římské provincii Panonie ve městě Sabaria (území dnešního Maďarska). Jméno získal po bohu války "
Martovi", protože jeho
otec, vysloužilý římský voják, si velmi přál, aby syn navázal na jeho vojenskou minulost. Ještě za Martinova útlého dětství se rodina přestěhovala do
Pavie v severní Itálii, kde Martin strávil většinu svého mládí. Poprvé se tu setkal s křesťanstvím a toto učení ho velmi oslovilo. Obdivoval a vzhlížel k poustevníkům z Egypta a Sýrie, o kterých se tradovaly nejrůznější příběhy.
Nicméně otcem
předurčená vojenská dráha se začala záhy naplňovat a Martin byl již v
15 letech odveden. Své povinnosti plnil svědomitě a zodpovědně, nechyběla mu ani odvaha. Žil skromným životem v souladu s křesťanským učením a podle vyprávění pamětníků se chval
stejně k otroku jako se svému bratrovi. Celý život strávil v uniformě, byl
povýšen na důstojníka a převelen k císařským gardistům. Největší kus své vojenské služby strávil
ve Francii. Od ostatních vojáků se
výrazně lišil a o jeho
dobrém srdci se zmiňuje velmi známá legenda o tom, jak v zimě roku 335 podaroval
žebráka v Amiens svým teplým pláštěm, který přeťal na dva kusy. Jeden si nechal a druhý podal nebožákovi. Teprve roku 339 přijal Martin křest a rozhodl se zasvětit svůj život Bohu. V roce
372 se v Tours stal biskupem, ovšem i tak žil stále velmi skromně v
chatrném domku poblíž řeky Loiry. Tam také nakonec vzniklo i opatství Marmoutier. Zemřel, pro světce "neobvykle", zcela
přirozenou smrtí v 81 letech ve městě Candes nedaleko Tours. Stal se
patronem vojáků, koní, jezdců, hus a vinařů. Pro křesťanské malíře se pak námět o dělení pláště stal jedním z nejznámějších – bývá zobrazován na koni s půlkou pláště a stojícím žebrákem.
Bílý kůň, husy i rohlíčky
I když svatý Martin nejraději chodil pěšky a na hodování si ve své skromnosti nepotrpěl, říká se že k nám
přijíždí na bílém koni. Důvod je jednoduchý – v našich klimatických podmínách zkrátka bývá polovina listopadu spojena s prvním sněhem. Naši předci tak propojili světcovo jméno s bílým koněm, symbolizujícím
první sněhové vločky. Dodejme, že v
Krkonoších (na vrcholových partiích) na
Šumavě letos napadl
první poprašek už 12. září. V noci z 10. na 11. listopadu 2024 naměřili na Rokytské slati a
Kvildě-Perle dokonce už –12,4 °C. Zima přichází časně vždy také na hřebeny
Jeseníků a
Beskyd. Dodejme ještě, že
průměrná teplota v listopadu je v Česku
2,8 °C. Dosud nejchladnější byl předposlední kalendářní měsíc v roce 1965 s průměrem minus 0,8 stupně. Naopak nejteplejší byl listopad roku 2006, kdy se průměr teplot dostal na 6,7 stupně Celsia.
Bílého koně bychom tedy měli, ale co oblíbené
husy? K nim se pojí několik legend. Říká se, že než se Martin stal misionářem a následně biskupem v Tours předcházela tomu
neobvyklá příhoda: Martin, při své skromnosti, nechtěl biskupskou hodnost přijmout a schoval se před vyslanci do husince mezi hejno hus. Ty jej však svým
silným kejháním prozradily. Jiná verze říká, že ho při kázání tak rušily svým kejháním, že je za to odsoudil, aby v den jeho památky
pykaly za svoje provinění na pekáči.
Pravdivější bude zkrátka fakt, že tradice martinské husy (někde i martinského vepře), souvisela s
ukončením zemědělského roku, s odvodem úroků vrchnosti, s adventním šestitýdenním půstem (začínajícím 12. listopadu) a ve vinařských oblastech s ochutnávkou prvního vína. V tento den
končila najatým pomocníkům v zemědělství služba a její pokračování se na další rok dojednávalo při skleničce prvního vína z podzimní sklizně a nad hutnými
pokrmy z pečené husy a koláči. Tak svatomartinské oslavy jako čas dobrého jídla a pití přetrvaly až do současnosti. V některých oblastech se zapalovaly martinské ohně, které nahradily lampiony, světil se chléb a peklo obřadní pečivo. Jde o tzv.
svatomartinské rohy, podkovy nebo rohlíčky; těmi údajně obdarovávala děvčata své milé. Velkým plněným rohlíkem bývala pak obdarovávána i čeleď, která opouštěla službu.
Tipy, kde ochutnat husu
Okoštujte Svatomartinské víno
Svatomartinské víno zdaleka
není každé mladé víno, které dokáží vinaři vyrobit před 11. listopadem a odpovídá daným odrůdám.
Svatomartinská vína nejprve procházejí kontrolou nezávislé komise, která zhodnotí, zda senzorické parametry vína odpovídají požadované charakteristice. Označení Svatomartinské tak mohou nést
pouze moravská a česká vína, která splní všechna požadovaná kritéria. Svatomartinská vína jsou první vína nového ročníku. Jedná se o vína svěží a ovocitá, která sice zrála pouhých několik týdnů, ale za tuto dobu už stačila získat svůj osobitý charakter.
Tradičně se první
Svatomartinská vína otevírají 11. listopadu v 11 hodin na mnoha slavnostních akcích po celém Česku. Letos připadlo datum 11. 11. na pondělí, prodeje Svatomartinských vín ročníku 2024 tak byly zahájeny už v pátek 8. 11.
Úroda hroznů letos byla na mnoha místech nižší než v uplynulých letech. Škodily jarní mrazy i vysoké teploty od srpna do září. V letošní nabídce mladých vín tak úplně
chybí tradiční Müller Thurgau, jehož sklizeň byla výrazně ovlivněna jarními mrazy. K milovníkům mladého vína se letos dostaly asi 2 miliony lahví se značkou Svatomartinské, tedy o něco méně než v loňském roce. Celkový počet vín, která mohou pro ročník
2024 označit svá vína jako
Svatomartinské je
310 od 75 vinařství. Pořídíte je například ve vinařství
Annovino Lednice,
Bohemia Sekt,
Gotberg z Popic,
Hrabal z Velkých Bílovic,
Château Valtice,
Nové vinařství Drnholec,
vinařství Pavlovín,
Šlechtitelské stanice vinařská Velké Pavlovice,
Vinařství Maňák z Kyjovska,
Templářské sklepy Čejkovice,
Vinařství U Kapličky,
Víno Hruška,
vinařství Vinofol Novosedly,
Zámecké vinařství Bzenec,
ZD Sedlec nebo
Znovín Znojmo.
Kam se vydat za martinskou husou?
Vynikající svatomartinskou husu v tradiční kombinaci s mladými víny ochutnáte v restauraci
Selský Dvůr v pražské Hostivaři, kde se od 7. do 24. listopadu koná akce s názvem
Česko-slovenský Husí pochod aneb nejlepší svatomartinská husa v Praze. K husám se budou podávat pravé
slovenské domácí lokše, výborná přírodní šťáva, bílé i červené zelí a pochopitelně nebude chybět ani několik druhů domácích knedlíků. Na
jižní Moravě se právě dopékají
husy a kachny v
restauraci Bukovanský mlýn, kde je můžete ochutnat od 14. do 17. listopadu. Samozřejmě nebude chybět ani tradiční mladé
víno. Na
severní Moravě nabízí tradiční
svatomartinské menu s husou, víny a koláče Mlýn vodníka Slámy na Opavsku od 7. do 17. listopadu. Rezervovat si své místo můžete na tel. 724 803 462.
Vůní pečené husy nebo kachny to zavoní v
Českých Budějovicích,
pražské náplavce na Výtoni,
Hustopečích,
Českém Krumlově,
Brně... a na dalších místech.