Koláče, pečivo tak typické pro české země, se u nás pečou k mnoha slavnostním příležitostem a patří k tomu nejlepšímu, co naše
gurmánská turistika nabízí. Když jsou navíc ještě vlažné, jen se po nich zapráší. Pro naše předky, alespoň tedy pro ty slovanské, prý koláč měl symbolickou roli: jeho darování a přijetí platilo jako stvrzení slibu a společné snězení jednoho koláče se pak téměř rovnalo uzavření pokrevního bratrství.
Tradiční koláče na hody, poutě a posvícení
Přehlídkou koláčového umění bývaly
tradiční lidové slavnosti, zejména
hody, posvícení a poutě. Každý region měl na posvícenské koláče vlastní recepty, a to na přípravu i zdobení. Například na
Berounsku byly vyhlášené koláče s několika vrstvami nádivky, podobný byl na
Plzeňsku pečený
skládanec, několika náplněmi bohatě prokládaný koláč. Dodnes existuje v mnoha provedeních, od hranatého na plechu až po kynutý z vánočkového těsta. Někde se pekly koláče zvané
točenice, připomínající dnešní sladké šneky z listového těsta, a v
Polné na
Vysočině, kde se dodnes vždy druhou neděli v září slaví
Mrkvancová pouť, zase ochutnáte
mrkvance nebo
mrkvánky, sladké bulky s mrkvovou náplní. Na Moravě se zase pekly
koláče dvojctihodné s dvojí náplní, známé jsou i
tříkrálové koláče, složené z několika malých bochánků. Kdo ve svém kousku najde zapečenou minci, bude prý mít celý rok všeho dostatek.
Svatební koláčky: tradice, pověry a tipy, jak rychle najít ženicha
Zatímco
posvícenské koláče existují v mnoha provedeních, ty svatební se naopak dělají téměř všude podobně, byť recepty se samozřejmě liší. Bývají malé, aby se dobře jedly, a plněné hlavně tvarohem, ořechy a mákem. Na Moravě se připravují koláčky spíš plněné, v Čechách s viditelnou náplní a sypané drobenkou, ve
východních Čechách vázané jako šátečky a na
Vysočině zase mívají podobu buchtiček. Recepty se porůznu vylepšují máčením v rozehřátém másle s rumem nebo sypáním cukrem, ale podstata zůstává stejná.
Svatební koláče provází spousta pověr. Ta nejznámější tvrdí, že by se jejich pečení neměla účastnit samotná nevěsta, protože by jí to přineslo smůlu, nouzi a uplakané děti. Zároveň se tradovalo, že pokud svatební koláček sní svobodná dívka nebo mládenec, do roka a do dne se šťastně vdá či ožení. Další pověra pro jistotu doporučovala sníst ho tajně pod stolem, to prý fungovalo ještě spolehlivěji. Další pověra se týká svatebního dortu: když se dívce nepozorovaně podaří uzmout jeho kousek a dá si ho na noc pod polštář, bude se jí zdát o budoucím ženichovi. Platí to i pro koláčky? Vyzkoušejte to!
Koláčky se roznášejí jako pozvánka na svatbu, servírují se při samotné svatbě, a když jich máte dost, rozdávají se jako výslužka. I tady ale platí pořekadlo „jiný kraj – jiný mrav“, a tak třeba v
Ořechově u Brna si kdysi svatební hosté odnášeli kousek obrovského koláče zvaného
vyslouženec. Zdobí ho panenská jablíčka, větvičky myrty a zapichované perníčky, a jeho přípravu můžete vidět v jednom z dílů televizního seriálu
Pečení na neděli.
Pečení na neděli a koláče, které peče celá země
Seriál
Pečení na neděli spolu s pamětníky připravuje
Petra Burianová, vítězka soutěže
Peče celá země. Cestuje po českém a moravském venkově, při tom pátrá po unikátních receptech, a podle nich pak přímo před kamerou peče, vaří a zdobí.
Pro fanoušky koláčů a koláčků je to dobrá příležitost, jak si rozšířit obzory, znalosti i sbírky receptů. V
Bernarticích nad Odrou na
Kravařsku se naučíte, jak se pečou
koláče hnětky, na
Horácku budete svědky pečení „hodobožového“
Pajerského koláče, a v
Podještědí přijdete na to, proč jsou mimořádně oblíbené
Kecané koláče; do těch se využijí všechny zbytky nádivek, co náhodou doma zbyly. Dozvíte se, jak a proč se pekly
Archlebovské koláče, proč
Rožmberské kláče Petra Voka musíte nechat vykynout čtyřikrát a do
Jilemnice se zajedete podívat, jak se připravují
krkonošské koláče.
Stranou samozřejmě nemohou zůstat ani největší kulinářské koláčové šlágry, jako jsou právě
svatební koláčky z Milotic nebo
valašské frgály. Ty vás naučí péct v
Resortu Valachy ve
Velkých Karlovicích, na
Chodsku si pak zase pochutnáte na pravých
chodských koláčích. Jak známo, na správný chodský koláč budete potřebovat také rum, a to jak do těsta, tak na závěrečnou polevu (a možná i pro kuchařku). Rozhodně s ním nešetřete!
Sladký zeměpis aneb koláče z Hlučína, Prahy či Zvíkova
Zatímco mřížkové koláče, lité či ovocné koláče se nazývají podle toho, jak vypadají a co do nich nasypete nebo vyskládáte na povrch, pro jiné dobroty se vžilo označení podle místa původu. Třeba pro
Hlučínské koláče, které se dřív pekly hlavně při slavnostních příležitostech jako odpust (pouť), krmaš (posvícení) a podobně. Pro bohatě plněné okrouhlé koláče je typické zdobení žloutkovou drobenkou, takzvaně „uždibovanou“ a vyskládanou na povrchu koláče do tvaru kopretiny nebo čtyřlístku.
Pražské koláče zase provází jedinečná kombinace křehkého rozkrojeného těsta s bohatou šlehačkovou náplní a křupavou drobenkou na povrchu,
Zvíkovské koláče se pečou ze směsi jablek, cukru, vajec, ořechů, rozinek a mouky.
Kudy z nudy, CzechSpecials a Babiččin mřížkový koláč
Upečte si s námi a
projektem Czech Specials koláčovou klasiku v podobě
babiččina mřížkového koláče! Lahodný koláč s příchutí ostružin a ořechů leckomu připomene dobu, kdy babička od kouřící pochoutky právě vytažené z trouby odháněla nenechavé dětské prstíky, prý aby z horkého těsta nebolelo bříško.
Ingredience:
300 g polohrubé mouky
200 g másla
2 vaječné žloutky
80 g cukru
¼ balíčku kypřícího prášku do pečiva
½ balíčku vanilkového
cukru
citronová kůra
ostružinová marmeláda
jádra vlašských ořechů
tuk a hrubá mouka na vymazání a vysypání formy
Doba přípravy:
45 min
Doba pečení:
40 min
Postup:
Z proseté mouky, másla, cukru, žloutků, kypřícího prášku, vanilkového cukru a citronové kůry vypracujeme měkké těsto, které necháme asi 30 minut v chladu odpočinout.
Potom dvě třetiny těsta vtlačíme do koláčové formy o průměru cca 30 cm, předem vymaštěné tukem a vysypané hrubou moukou. Celý povrch potřeme ostružinovou marmeládou. Ze zbytku těsta vyválíme úzké proužky a vyskládáme z nich na připraveném koláči mřížku. Mezery v mřížce vyplníme půlkami jader vlašských ořechů.
Formu s těstem vložíme do středně vyhřáté trouby a zvolna upečeme dozlatova. Pak ho zkusíme aspoň chvilku nechat vychladnout… ale vaše chuťové buňky to určitě moc dlouho nevydrží!