Proč? Čistá
voda je jedním ze základních elementů, které potřebujeme k životu. Stačí otočit kohoutkem a máme vody, kolik potřebujeme, ale ještě na začátku minulého století bylo všechno jinak. Mnoha z nám její důležitost připomíná
Světový den vody a akce pořádané při jeho oslavách, ale víte, kde
příběh pitné vody začíná? Jedním z hlavních faktorů při zakládání vesnic byla blízkost
potoků, řek či jezer. Dřív stačily lidem studny, ale jak se vesnice rozrůstaly v města, přestaly původní zdroje stačit. S vodou měli problémy už staří
Římané, kteří budovali
první vodovody a i stovky kilometrů dlouhé
akvadukty. Podobně se pitná voda získává i dnes: čerpá se v místech, která jsou od velkých měst často vzdálená několik desítek kilometrů.
Vodárny, čistírny a vodárenské věže tentokrát necháme stranou a s
Kudy z nudy se vypravíme ke
zdrojům pitné vody a k
vodním nádržím. Schválně, víte, odkud teče voda do kohoutků v
Praze,
Brně,
Plzni nebo
Ostravě?
Kvalitu vody pro Prahu prověřují pstruzi

Pro zásobování vodou
Praze dlouho stačila
řeka Vltava a
vodárna v Podolí, postavená roku 1929. Ještě starší je
úpravna vody v Káraném, která využívá podzemní zdroje vody. Když se v 60. letech začala
Praha rozrůstat a stavěla se velká sídliště, město našlo jako vhodný zdroj vody
řeku Želivku. U obce
Nesměřice byla postavena velká
přehrada Švihov, která v současnosti zásobuje vodou asi 63 % pražských domácností. O zbytek se dělí
úpravna vody Káraný (asi 25 %) a
vodárna Podolí (asi 12 %). Většina Prahy pije vodu ze Želivky, na severu a v centru se voda z Želivky míchá s vodou z Káraného. Ta je čerpána hlavně v podzemí, z celkem 680 studní vyvrtaných podél
Jizery. Kromě vody z řeky, která se cestou uměle čistí pískem, využívá i několik tisíc let starou artézskou vodu z umělých vrtů.

A zajímavosti? V okolí
nádrže Švihov platí
zákaz vstupu, rybolovu i koupání, ale ve
Vodním domě si můžete objednat
prohlídku hráze s průvodcem (a prohlédnout si také unikátní
zatopený Borovský most). Raritu mají i v
Káraném: kvalitu filtrace vody vodohospodáři testují v nádrži, kde žije
hejno pstruhů duhových. Pokud by jen jedna ryba lekla, čerpání vody se okamžitě zastaví.
Rekordně dlouhý vodní tunel a stoková síť

Upravená voda z
přehrady Švihov putuje do
Prahy 52 kilometrů dlouhým tunelem. Takzvaný štolový přivaděč je
šestým největším vodním tunelem na světě. Proud vody v něm putuje převážně jen za pomocí gravitace a cesta tak vodě trvá poměrně dlouho, asi patnáct hodin. Voda ale neprýští přímo do sítě, ale do
hlavního pražského vodojemu Jesenice.
V Praze je asi sedmdesát
vodojemů, které zásobují vodou různé kouty města. Systém podzemních vodovodů měří přes čtyři tisíce kilometrů, o něco málo kratší je stoková síť pro splašky. Většina znečištěné vody míří stokami do ústřední čistírny na
Císařském ostrově, v okrajových částech
Prahy ale pracuje několik desítek dalších čistíren.
Odkud teče pitná voda do velkých měst?

Západočeská metropole
Plzeň s více než 170 000 obyvateli pila dlouho vodu z
Radbuzy. Její vody napájely více než 300 let
kašny na náměstí Republiky. Dnes podobně jako
Klatovy,
Domažlice a jejich okolí odebírá i
Plzeň hlavně vodu z
řeky Úhlavy. Ke kumulaci vody slouží
vodní nádrž Nýrsko, postavená koncem 60. let po zatopení
Úhlavského údolí v tehdejší chráněné krajinné oblasti
Šumava. Ze všech nádrží v povodí
řeky Berounky má nejčistší vodu a velmi snadno se upravuje na vodu pitnou.
Velká část
jižní Moravy,
Brno a jeho okolí jsou zásobovány pitnou vodou z
prameniště v Březové nad Svitavou a z
nádrže Vír. Záložním zdrojem pitné vody je
vodní nádrž Boskovice, jedna z posledních přehrad vybudovaných v povodí
řeky Moravy. Nádrž slouží pro vodárenské účely, v době sucha pomáhá zlepšovat nízké průtoky v
Bělé a ve
Svitavě. Naopak v případě povodní má po opravě zadržet až desetitisíciletou vodu.
Velká města pod
Krušnými horami zásobují vodou
vodní nádrže Křímov a
Fláje. Samotná přehrada Fláje sice neslouží pro rekreaci, ale v
Turistickém informačním centru vodního díla Fláje přímo na hrázi si můžete objednat
prohlídku vnitřní betonové struktury přehrady a nechat se fascinovat technickým řešením, které drží obrovskou masu vody. Pilířová hráz je jediná svého druhu v České republice.

Také
přehrada Souš v
Jizerských horách slouží jako zásobárna vody pro
Jablonecko a
Tanvaldsko. Nedaleko leží její dvojče,
protržená přehrada.
Pitnou vodu pro
Ostravsko zajišťují hlavně
vodní nádrž Šance a
přehrada Kružberk. O vybudování hráze na
řece Moravici se mluvilo už na začátku 20. století. Na stavbě se domlouvalo Rakousko-Uhersko s Pruskem. Zatímco Prusko potřebovalo vylepšit průtoky v
Odře kvůli plavbě, Rakousko-Uhersko zase shánělo vodu pro Ostravsko. Vodní dílo Kružberk se nakonec začalo stavět až po druhé světové válce a stalo se
první přehradou na území
severní Moravy a Slezska.
Jako zdroj pitné vody pro
České Budějovice slouží
vodní nádrž Římov, vybudovaná v letech 1971 až 1978.
Nové přehrady v České republice
O
přehradě v Nových Heřminovech se mluví už sto let. Kdyby stála, mohla v září 2024 zabránit
devastujícím povodním na
Opavsku a
Ostravsku. Po průtazích se má stavět od roku 2027. Kromě novoheřminovské přehrady se ale v povodí
řeky Moravy či
Vltavy chystají desítky dalších nádrží, které mají sloužit jako protipovodňová ochrana nebo zdroj pitné vody.
V nejpokročilejší fází je příprava
vodárenské nádrže Vlachovice na
řece Vláře, která má zajistit pitnou vodu pro velkou část
Zlínského kraje. Kapacitně má být o třetinu větší než
Brněnská přehrada. Hotová by mohla být v roce 2033.
O ochranu
Přerovska před povodněmi se má postarat další velké vodní dílo v povodí Moravy, a to
boční suchá nádrž Skalička na
řece Bečvě. Její stavbu a plány ale mohou zdržet výkupy pozemků.
Na
Rakovnicku, které společně s
jižní Moravou patří k
nejsušším oblastem České republiky, se chystají dvě menší nádrže,
Senomaty na Kolešovickém potoce a blízký
Šanov na Rakovnickém potoce. Ve stejné oblasti má dopady sucha zmírnit také plánovaná
vodní nádrž Kryry na
Podbořansku.
Fakta a zajímavosti o vodě
- Průměrná spotřeba vody v Česku je devadesát až sto litrů na osobu a den.
- Od roku 1989 klesla spotřeba vody téměř o polovinu. Tehdy dosahovala hodnota až na 171 litru za osobu a den.
- V Evropě dlouhodobě Česká replika patří mezi země s nejnižší spotřebou vody. Například ve Švýcarsku, USA, Japonsku a Velké Británii lidé denně spotřebují téměř 300 litrů, v Itálii 220 litrů, v Portugalsku asi 205 litrů a ve Španělsku 140 litrů. Na opačné straně žebříčku je Slovensko (asi 80 litrů) a Estonsko (88 litrů).
- Každoročně 22. března se po celém světě oslavuje Světový den vody. Nedostatek kvalitních zdrojů vody totiž dlouho patří mezi nejzávažnější globální problémy. I přes veškerou snahu mnoha organizací a sdružení v současnosti více než miliarda lidí po celém světě nemá přístup ke kvalitní pitné vodě. Vzhledem ke změnám klimatu se předpokládá, že nedostatek zdrojů začne v blízké budoucnosti trápit i země, které dosud problémy s vodou neměly.
- Ačkoli lidské tělo je velmi přizpůsobivé, bez jídla a vody se dlouho neobejde. Schopnost přežít bez vody je mnohem horší než bez jídla, většinou lidské orgány vypoví službu asi třetí den bez pití. Voda hydratuje, čistí tělo od škodlivých toxinů a odstraňuje nečistoty z jater a tepen.
- Vodní nádrže, které slouží jako zásobárny pitné vody, patří mezi chráněné vodní zdroje. Je v nich zakázáno koupání, z velké části jsou oplocené a střežené kamerovými systémy.
Poznejte, jak a kde se získává pitná voda pro velká česká města a jaké nové projekty plánuje Česká republika na ochranu a zásobování vodou.
Hlavními zdroji pitné vody jsou vodní nádrže jako Švihov, Vír, Šance, Kružberk a Fláje.
Čistá voda je základním elementem potřebným k životu, neboť hydratuje, čistí tělo od toxinů a odstraňuje nečistoty.
Většina vodních nádrží sloužících jako zdroje pitné vody jsou chráněné, oplocené a střežené kamerovými systémy. V některých oblastech je zakázáno koupání a rybaření.
U nádrže Švihov si můžete objednat prohlídku hráze s průvodcem a prohlédnout zatopený Borovský most.
Kvalita filtrace vody se testuje v nádrži s hejnem pstruhů duhových; pokud jedna ryba lekne, čerpání vody se okamžitě zastaví.
Plánuje se výstavba nových vodních nádrží jako Nové Heřminovy a Vlachovice, především pro protipovodňovou ochranu a zásobování pitnou vodou.
Od roku 1989 klesla spotřeba vody téměř o polovinu z hodnoty 171 litrů na osobu a den.
Přehrada Fláje zásobuje vodou velká města pod Krušnými horami a umožňuje prohlídky své unikátní betonové struktury.
Světový den vody, který se každoročně oslavuje 22. března, upozorňuje na nedostatek kvalitních zdrojů vody, který je globálním problémem.
Želivka je hlavním zdrojem vody pro většinu pražských domácností a voda z ní se mísí s vodou z Káraného v některých částech města.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.