Významné dny naší historie: co se stalo v únoru?

Únor, to nejsou jen šedivé a studené dny mezi ledovým lednem a jarním březnem, ale také spousta lidových svátků – Hromnice, Valentýn, svatý Matěj a především masopustní veselí. Všechny se objevují také v lidových pranostikách: pojďte se s Kudy z nudy projít únorovou snůškou pořekadel, mouder a průpovídek.

Nehledejte dárky v obchodních centrech. Navštivte adventní a vánoční trhy v historických centrech našich malebných měst.

V zimě roku 1975 byl v Praze otevřený Obchodní dům Kotva postavený v moderním architektonickém stylu tzv. brutalismu. Od února 2024 je Kotva uzavřena kvůli probíhající rekonstrukci. Ta by měla být hotova v roce 2026.

Uměleckoprůmyslové museum v Praze je po rekonstrukci opět otevřeno pro veřejnost. Nabízí třikrát větší výstavní prostor než před rekonstrukcí a moderní zázemí pro návštěvníky. Zahrada muzea, která byla po rekonstrukci poprvé otevřena pro veřejnost, se stala vyhledávanou zelenou oázou v centru města.

Hrad Karlštejn, gotický skvost na jihozápad od Prahy, nechal v roce 1348 vystavět Karel IV., aby zde uchoval vzácné korunovační klenoty. Na hradě Karlštejn můžete prozkoumat nejen české korunovační klenoty a sbírku svatých relikvií, ale také prožít svůj Den na Karlštejně.

Karlův most je druhý nejstarší most České republiky a v Praze nejstarší dochovaný most přes řeku Vltavu. Vznikl na místě původního Juditina mostu zničeného roku 1342 táním ledů. Most zakončený z obou stran věžemi založil Karel IV. v roce 1357. Pilíře mostu zdobí 30 soch světců.

Pokud patříte mezi milovníky kulturního dění, rozhodně byste neměli vynechat návštěvu některého z divadelních představení Národního divadla v Praze, které tvoří tři umělecké soubory – opera, činohra a balet. Vybrat si můžete z lákavé nabídky programů.

V 19. století postrádala Praha opravdu reprezentativní i kapacitou vyhovující prostory pro potřeby symfonického orchestru a pro umístění obrazárny. Proto vznikl záměr postavit budovu, která by tyto dvě potřeby uspokojila a zároveň by ilustrovala ekonomický i kulturní rozvoj českého národa.

Česká architektka Věra Machoninová (*27. září 1928, Strakonice) je považována za první dámu české architektury. Se svým manželem Vladimírem Machoninem (3. února 1920, Prostějov – 12. ledna 1990, Praha) projektovala několik ikonických staveb českého brutalismu. Jejich tvorba je široce uznávána pro svůj osobitý styl, navíc se nebáli experimentů s novými materiály a technologiemi.

V roce 2002 se Českou republikou prohnaly dosud největší povodně v historii naší země. Nebyly první a bohužel ani poslední. Připomeňte si s Kudy z nudy nejznámější velké povodně, které zasáhly území Čech, Moravy nebo Českého Slezska. Kdy šla našimi zeměmi tisíciletá voda, kdy stoletá voda a kdy pětisetletá?

Štvanice je pražský vltavský ostrov mezi Karlínem a Holešovicemi v katastru Holešovic, náležející však původně ke Karlínu. V těchto místech byla řeka mělká a vytvořila se zde řada říčních ostrovů, z nichž ostatní při regulacích říčního koryta postupem času zanikly.

Kaple svatého Kříže patří k místům, které ohromují svou krásou, ale i zvláštní vnitřní silou. Silný dojem vyvolávala i v českém králi a římském císaři Karlu IV., který ji nechal vybudovat jako unikátní pokladnici pro říšské korunovační klenoty.

Staroměstské náměstí je jednou z povinných zastávek při návštěvě Prahy. V každou celou hodinu se shromáždí davy turistů před Staroměstskou radnicí, aby sledovali pochod apoštolů na historickém orloji. Jiní odpočívají na lavičkách nebo na zahrádkách kaváren a vdechují atmosféru tohoto místa.

Eliška Přemyslovna (20. ledna 1292, Praha – 28. září 1330, Praha) byla dcerou českého a polského krále Václava II. a Guty Habsburské, manželkou Jana Lucemburského (1296–1436) a také poslední z královské linie Přemyslovců.

Ačkoli pro mnohé z nás je rakouský císař a uherský král František Josef I. (18. srpna 1830, Vídeň – 21. listopadu 1916, Vídeň) symbolem starého mocnářství a zaniklé rakousko-uherské monarchie, i „stařičký mocnář“ kdysi nastoupil na trůn jako osmnáctiletý mladík. Seděl na něm neuvěřitelných 68 let, což ho mezi našimi panovníky řadí na první místo v délce vlády.

Už řadu let slavíme 1. leden nejenom jako Nový rok, ale také jako státní svátek. Den obnovy samostatného českého státu připomíná rozpad bývalého Československa, k němuž došlo na přelomu roku 1992 a 1993. 1. ledna 1993 vznikly ve střední Evropě dva nové samostatné státy, Česká republika a Slovenská republika.

Soubor Českých korunovačních klenotů tvoří Svatováclavská koruna s čepičkou, poduškou a pouzdrem, královské jablko s pouzdrem, královské žezlo s pouzdrem a korunovační roucho. Spolu s korunovačními klenoty bývá vystavován zlatý relikviářový kříž, zv. Korunovační, a obřadní korunovační meč, zv. Svatováclavský.

Víte, že se u nás můžete letadel dotknout a do některých se i podívat? V muzeu nejsou mezi návštěvníky a vystavenými exponáty žádné bariéry. V rámci jednoho vstupného se můžete podívat do nitra letounů, poslouchat radiokomunikaci posádek s letištní věží Kunovice a nasát leteckou atmosféru.

Lední hokej patří díky své rychlosti a tvrdosti k nejatraktivnějším týmovým sportům na světě. A nejenom na světě: lední hokej je také nejoblíbenější český sport, a dokonce 60 % Čechů ho považuje za sport národní. Jak starý vlastně je, kde vymysleli hokejová pravidla a kdy se poprvé objevil na olympijských hrách? Vypravte se s Kudy z nudy za hokejovou historií!

Masové kuličky köttbullar, heboučké vlněné svetry, fantastická jezera, Vasův běh aneb Vasaloppet, polární záře, letní slunovrat, Stockholm, ostrovy Gotland a Öland, nejstarší skanzen na světě anebo Pipi Dlouhá punčocha a další knížky Astrid Lindgrenové: je tolik věcí, které máme rádi ve Švédsku! Seriál o evropských zemích pokračuje ve Skandinávii. Pojďte s Kudy z nudy poznat Švédsko!

Brynzové halušky, jeskyně, Nízké i Vysoké Tatry, Roháče, Jánošík, termální bazény, lázně, víno, Slovenský ráj, Bratislava, husacina ze Slovenského Grobu nebo trdelník: je tolik věcí, které milujeme na Slovensku! Nový seriál o evropských zemích proto nemůže začít nikde jinde než u našich východních sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Slovensko!

Historie olympijských her sahá do antického Řecka. První novodobé olympijské hry se konaly roku 1896 v řeckých Athénách, od té doby se až na výjimky každé čtyři roky opakují. Na letních olympiádách se dokonce objevily i některé zimní sporty, například krasobruslení v Londýně 1908 a lední hokej v Antverpách 1920.

Večerníček, vánoční televizní pohádky, speciální exkurze i dny otevřených dveří na Kavčích horách a v televizních studiích, výstavy a další akce: tak se na Kudy z nudy setkáváte s Českou televizí. Pojďte se projít její historií od televizního pravěku až do současnosti a podívat se také za obrazovku!

Když v roce 1918 vzniklo Československo, v čele nového státu stanul Tomáš Garrigue Masaryk, výrazná osobnost boje za národní sebeurčení. Kolik prezidentů se od té doby vystřídalo v čele naší země, jaké osudy a příběhy je provázejí?

Tvůrce české národní hudby, autor řady oper, cyklu symfonických básní Má vlast a komorních skladeb, dirigent, přísný hudební kritik, organizátor veřejného hudebního života a také brilantní klavírista, který dokázal celé večery bavit společnost: to je Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha), jeden z nejznámějších českých hudebních skladatelů.

Krátce před půlnocí 20. srpna 1968 překročila hranice tehdejšího Československa vojska pěti států východního bloku. Invaze armád Varšavské smlouvy byla definitivní tečkou za Pražským jarem, tedy pokusem liberálního křídla Komunistické strany Československa vybudovat v zemi „socialismus s lidskou tváří“. Naopak začalo období normalizace, které ukončila teprve sametová revoluce v listopadu 1989 a nastolení demokracie.

Gregor Johann Mendel (česky též Řehoř Jan Mendel, 20. července 1822 Hynčice – 6. ledna 1884 Brno) byl zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. Byl mnichem a později opatem augustiniánského kláštera ve Starém Brně. Novodobá genetika snad nemá větších jmen, než je Watson, Crick a Mendel. Právě poslední jmenovaný však předběhl svou dobu a o principech křížení sepsal v roce 1866 světoznámou publikaci "Pokusy s rostlinnými hybridy". Tento spis pak položil základy moderní genetice.

Za chladných dnů na přelomu ledna a února se zdá, že zima nikdy neskončí. A přece: vše se mění 2. února na Hromnice. Proč se vlastně slaví a co znamenají? Proč se říká „…na Hromnice o hodinu více…“ a skutečně to znamená, že jaro už je za dveřmi?

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Druhou ze čtyř panovnických dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu, byli Lucemburkové. Svůj původ odvozovali od bájné víly Meluzíny, která měla místo nohou hadí ocas a jejím domovem byl francouzský hrad Lusignan. Ve skutečnosti ovšem původním panstvím Lucemburků bylo území dnešního Lucemburska, jednoho z nejmenších států v Evropě, a belgické provincie Luxembourg.

František Křižík (8. července 1847 Plánice – 22. ledna 1941 Stádlec u Tábora) byl český technik, průmyslník a vynálezce. Jeho nejznámějším vynálezem oblouková lampa se samočinnou regulací. Vynalezl světelnou fontánu, zdokonalil elektrické tramvaje a mnoho dalších zařízení.

Václav Havel (5. října 1936 Praha – 18. prosince 2011 Vlčice-Hrádeček) byl spisovatel a dramatik, jeden z prvních mluvčích Charty 77, vůdčí osobnost politických změn v listopadu 1989, poslední prezident Československa a první prezident České republiky po Sametové revoluci. Svými postoji v letech totality si získal postavení uznávané morální autority. Hloubkou názorů na problémy soudobé civilizace a promyšleností jejich formulací se stal i v nové ústavní funkci respektovanou osobností, mezi politiky ojedinělou.