800 let: narození svaté Zdislavy
Oslavy
800. výročí narození svaté Zdislavy, patronky Libereckého kraje a Litoměřické diecéze, letos čekají
Jablonné v Podještědí. Zdislava se ale narodila jinde: na svět patrně přišla v
Křižanově na
Vysočině v rodině vysokého královského úředníka Přibyslava a jeho ženy Sibyly. Provdala se za Havla z Lemberka a známe ji jako ženu, která proslula svou péčí o rodinu, dobročinnou láskou k chudým a pomocí nemocným, i jako zakladatelku
dominikánského kláštera a baziliky v Jablonném v Podještědí. S jejími osudy se seznámíte na
zámku Lemberk a při prohlídce
baziliky sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném, kde je
pochovaná.
700 let: zámky Raduň a Radim
Renesanční
zámek Radim ani romantický novogotický
zámek Raduň sice ještě v roce 1320 neexistovaly, ale na jejich místech už stály
zemanské tvrze – a právě o nich máme z daného roku první zprávy.
Středočeská Radim se poprvé písemně připomíná roku 1320 jako
zemanské sídlo Bedřicha z Radimi, v témže roce se objevuje také první zmínka o
Raduni na Opavsku, obci ležící na
Jantarové stezce. Raduň otvírá návštěvníkům své brány až společně s dalšími hrady a zámky na jaře, ale na zámek Radim se můžete vypravit hned nejbližší víkend. Prohlídky se konají vždy v sobotu a neděli od 11, 13 a 15 hodin, rezervace není nutná, ale raději se dobře oblečte, část interiérů se nevytápí.
600 let: husitské bitvy a husitský král
Letos
25. března uplyne právě
600 let od bitvy u Sudoměře. Fandové středověkého válečnictví si určitě nenechají ujít rekonstrukci první velké husitské bitvy s vozovou hradbou, železnými pány i dobovým ležením, podobných zážitků vás ale letos čeká víc. Tehdy po vítězné bitvě husité sice táhli dál k dnešnímu
Táboru, který letos slaví 600 let od založení. Také tady se chystá
rekonstrukce historické bitvy, a to v červnu, samotný vznik města připomíná
výstava 600 let na hoře Tábor, až do konce ledna přístupná v prostorách
Krajského úřadu Jihočeského kraje v
Českých Budějovicích.
V Táboře se ale husité moc dlouho nezdrželi. V dalších měsících se totiž bojovalo také u
Mladé Vožice, u
Poříčí nad Sázavou, v
Praze na
Vítkově nebo u
Horažďovic. Také tady si slavnou bitvu připomínají každý rok, a to na červnových
Slavnostech kaše.
Mezitím se ale v dubnu manželce Viktorina z Poděbrad, člena poděbradské linie šlechtického rodu pánů z Kunštátu, narodil syn. Pojmenovali jej Jiřík – už tušíte? Ano, byl to
Jiří z Kunštátu a Poděbrad, kterého v roce 1358 česká šlechta zvolila králem. Byl to náš jediný panovník, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu. Místo, kde přišel na svět, ale neznáme: možná to byl
Kunštát, možná
Bouzov,
Litice anebo
Hořovice. Jisté je, že v
Praze po něm pojmenovali
náměstí a v
Poděbradech si prohlédnete jeho
památník a
jezdecký pomník.
500 let: jáchymovský tolar
Loni v létě se
Jáchymov společně s dalšími
hornickými městečky, starými doly a štolami a technickými památkami u nás a v Německu dočkal zápisu na
Seznam světového dědictví UNESCO. Z
Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří, která se souvisle vyvíjela od 12. až do 20. století, proudily do světa nejenom
hornické vynálezy a technologické zlepšováky a inovace, ale také
jáchymovské tolary, mince, které daly jméno všem dolarům na světě. Jejich příběh začal na počátku 16. století, kdy bylo na panství rodu Šliků v podhůří
Krušných hor objeveno množství stříbrné rudy. Šlikové založili město Jáchymov a v lednu 1520 jim Zemský sněm povolil ražbu stříbrných tolarů, mincí, z nichž se na
více než 300 let stalo platidlo celé Evropy. Další zajímavosti se dozvíte při prohlídce jáchymovské
Královské mincovny; od února do dubna je otevřená od středy do neděle od 10 do 17 hodin.
400 let: bitva na Bílé hoře
Čtyři sta let od bitvy stavovského vojska proti císařským vojákům Ferdinanda II. na Bílé hoře sice uplyne až
8. listopadu, ale
rekonstrukci bitevní vřavy můžete vidět téměř o dva měsíce dřív,
o víkendu 19. a 20. září na Bělohorské pláni v
Praze 6 na Vypichu. Každoroční rekonstrukce bitvy na Bílé hoře z roku 1620 nabízí velkolepou podívanou plnou pyrotechnických efektů, hlavní představení proběhne po oba dny vždy v 15 hodin odpoledne. Když už tu budete, projděte se také rozsáhlou oborou, zastavte se u
letohrádku Hvězda a také u
mohyly padlým bojovníkům; údajně stojí v místě rozhodujících bojů.
300 let: Santini dokončil klášterní chrám v Želivě
Naplánujte si zimní výlet na
Vysočinu: vaším cílem tentokrát bude
klášter premonstrátů v
Želivě s
kostelem Narození Panny Marie, který po požáru na počátku 18. století přestavěl
architekt Jan Blažej Santini. Želiv navštívil v roce 1714 a už za šest týdnů předložil návrh přestavby kostela i kláštera v duchu barokní gotiky. Opravy kostela byly ukončeny právě před třemi sty lety roku 1720.
Zimní prohlídky probíhají vždy o víkendu a o svátcích, kromě toho si můžete objednat
exkurze do klášterního pivovaru anebo si pochutnat na zdejších pivech v
klášterní restauraci.
350 let: učitel národů Komenský
Nové expozice v
Muzeu Jana Amose Komenského v
Uherském Brodě a v
Památníku Bible kralické v
Kralicích nad Oslavou,
výstava na
Pražském hradě a řada dalších akcí budou provázet
listopadové výročí 350 let od úmrtí Jana Amose Komenského. S jeho jménem se na svých cestách setkáte poměrně často: Komenský má například
pomník v Litomyšli,
památník v obci Komňa, s níž je spojeno jeho příjmení, jeho jméno nese i
naučná stezka. Začíná v
Žacléři a poslední panel stojí na
Růžovém paloučku, kde roku 1628 opustil vlast.
200 let: rok umělců
Rok 1820 přál umění: v únoru si připomeneme
200 let od narození spisovatelky Boženy Němcové, v květnu
200 let od narození malíře Josefa Mánesa a v září
200 let od narození sochaře Václava Levého. Se všemi se pravidelně setkáváte na výletech s
portálem Kudy z nudy: za
Boženou Němcovou se vypravte třeba na
výstavu Babiččina Barunka do
Litomyšle (v
Regionálním muzeu bude probíhat od začátku února do 19. dubna) anebo do
České Skalice,
Babiččina údolí a na
zámek Ratibořice, díla
Josefa Mánesa a jeho následovníků jsou právě nyní k vidění na
výstavě Portrét v Čechách v pohledu dvou staletí v
Císařské konírně na
Pražském hradě a
fantastická díla Václava Levého najdete ve skalách na Kokořínsku. Jestli hledáte skvělé místo pro originální zimní výlet, právě jste ho našli!
100 let: budování mladé republiky a návrat legií
Výročí sto let od vzniku Československa pokračuje i letos, protože budování nového státu s sebou přinášelo nejrůznější dějinné milníky. Například v únoru to bude sto let od chvíle, kdy Národní shromáždění schválilo
první ústavu československého státu,
Praha se stala
hlavním městem republiky, sídlem prezidenta a ústředních orgánů a pražské univerzitě byl navrácen název
Karlova univerzita. Rok 1920 také udělal poslední tečku za
návratem Československých legií do Československa. Letos bude naposled cestovat po našich městech a železničních tratích
Legiovlak, pojízdná replika legionářského vlaku z let 1918–1920. Vlak křižuje od května 2015 celou Českou republiku a jeho cesta skončí právě letos, symbolicky sto let po návratu legionářů do vlasti.