Průmyslové dědictví a technické památky, rekonstrukce, konverze a modernizace: to jsou nejčastější slova, která slýcháme v souvislosti s
industriální architekturou. Kdysi přehlížené městské čtvrtě a
průmyslové areály, které dřív živořily na okraji zájmu, se mění v přitažlivá místa. Řadu z nich najdete i na
Kudy z nudy. Mezi nejzajímavější projekty posledních let patří nová
muzea a galerie. Která to jsou?
Industriální památky, muzea a galerie: místa, která vás příjemně překvapí
Jedním z největších projektů a doslova architektonickou událostí desetiletí bylo otevření
areálu Winternitzových automatických mlýnů v
Pardubicích. Rozsáhlý industriální areál začal na břehu
řeky Chrudimky vyrůstat mezi lety 1910 až 1911, a to podle návrhu
architekta Josefa Gočára. Mouka se tu mlela až do roku 2012, a když areál o tři roky později zakoupili
manželé Smetanovi, začala jeho proměna v centrum umění, kultury a vzdělání. Dnes tu sídlí
Gočárova galerie a
městská galerie aktuálního umění Gampa, vzdělávací laboratoř
Sféra a
pardubické informační centrum. Mlýny začínají opět vrnět, šumět a vibrovat,
další projekty se chystají.
K novinkám
Trutnova patří
Centrum současného umění EPO1. Jak prozrazuje název EPO1, tedy
Elektrárna Poříčí 1, jde o bývalou trutnovskou elektrárnu. Unikátní centrum současného umění a současně
největší soukromou galerii v České republice vymysleli a vybudovali
Rudolf a Renata Kasperovi. Po rekonstrukci v donedávna téměř zapomenuté historické budově vznikla fascinující galerie, kde díky mimořádnému vnitřnímu i vnějšímu prostoru najdou uplatnění i hodně rozměrné sochy a plastiky.
Všechny
fandy motorismu uchvátí
Muzeum nákladních automobilů Tatra v
Kopřivnici, které najdete v hale bývalé slévárny na kraji továrního areálu
Tatry Kopřivnice. Podobně ikonickým místem, jako bylo před časem
pražské Centrum současného umění DOX se
vzducholodí Gulliver, se stala
galerie Plato v Ostravě. Zatímco centrum DOX vzniklo ve staré továrně nedaleko přístavních doků, ostravská galerie našla útočiště v centru města v bývalých památkově chráněných městských jatkách z konce 19. století. V
Praze na Klárově také můžete navštívit
centrum pro umění Kunsthalle, které vzniklo přestavbou trafostanice, v
Holešovicích si nenechte ujít unikátní
kulturní prostor Vnitroblock a v
Přerově se zajděte podívat do
městské galerie, která vznikla v prostorách bývalé zámecké stolárny.
Fascinující proměnou prochází i staré sklárny. V
Lučanech nad Nisou se ve zrekonstruované budově bývalé sklárny z přelomu 19. a 20. století nachází
muzeum automobilů a motocyklů Auto Museum Lučany, z opuštěné sklářské haly v
Josefově Dole se stalo
volnočasové centrum Huť Marie.
Industriál v Ostravě
Obrovskou proměnou prošel
průmyslový areál Dolních Vítkovic v
Ostravě. Bývalým největším tuzemským brownfieldem vás provedou
komentované prohlídky, kromě toho se ale podařilo najít nový účel a smysl pro řadu průmyslových objektů. Bývalá
vysoká pec slouží jako
rozhledna Bolt Tower, rodinám se zvídavými dětmi je určený
Velký svět techniky, všichni fandové technických památek si přijdou na své v
Malém světě techniky. Pokud jste se někdy zatoužili podívat se do
románů Julese Vernea, tady se vám to povede! K nahlédnutí lákají i další místa, třeba
multifunkční aula Gong, stará
koksovna KOX a
výdušná jáma. Nové využití se našlo i pro staré tovární haly: v nich má expozice
Národní zemědělské muzeum Ostrava a Muzeum potravin a zemědělských strojů.
Industriální architektura Prahy
Určitě stojí za to seznámit se blíž s
industriálními památkami Prahy – třeba s
nákladovým nádražím na Žižkově. V době svého vzniku bylo chloubou prvorepublikových
Československých státních drah a dnes jde o největší a nejlépe zachovanou industriální památku na území
hlavního města Prahy.
Prozkoumejte také
Holešovice,
Karlín, Libeň, Hostivař, Vysočany, Bubeneč a další části
Prahy. Z míst, kam dřív nikdo nechodil, pokud nemusel, jsou živá centra plná
galerií, muzeí, divadel, kaváren, bister, restaurací, hudebních klubů, kreativních studií a kulturních prostorů. Mění se i nábřeží a opuštěné prostory kolem řek – stačí se projít po
pražských náplavkách, tedy po promenádách podél
Rašínova nábřeží na Výtoni a
Hořejšího nábřeží na Smíchově, a prohlédnout si
kobky. Z kulatých prostor v nábřežních zdech, kde bývala skladiště, se staly
kavárny, kluby a galerie. Po revitalizaci mají kobky skleněné otáčivé dveře a přitahují pozornost milovníků industriální architektury z celého světa.
Na industriální památky láká i Plzeň
Zajímavé industriální památky má i
Plzeň: ve starých továrních halách
Škodovky sídlí
Techmania Science Center, v bývalém depu dopravních podniků najdete
kreativní zónu Depo2015. Letopočet v názvu odkazuje na rok 2015, když byla Plzeň
Evropským hlavním městem kultury. Můžete se projít také po
Industriální stezce, která vám pomocí chytrých technologií představí historii areálu mezi Cukrovarskou a Presslovou ulicí, jež se začala psát před více než 150 lety, a po
Industriální stezce Plzní.
Nezapomeňte ani na
Depo Moto Art v Plzni – galerii motorismu a umění, první muzeum historických motocyklů a automobilů v Plzni. Domov našlo v bývalé trolejbusové hale bývalých dopravních podniků, prostory ale současně slouží jako galerie umění. Vznikl tak jedinečný prostor, kde se konají automobilové i umělecké vernisáže.
Industriální architektura ve Zlíně
Industriální architekturu
Zlína poznáte na první pohled. U jejího zrodu stála
firma Baťa a
tovární areál Baťových závodů je přímo v centru města. Za vidění stojí už proto, že někdejší industriální zóna nabízí řadu
kaváren, fitcenter, bister a galerií. Dominantou areálu nadále zůstává
Jednadvacítka alias Baťův mrakodrap, kdysi
správní budova firmy. Ve dvou výrobních budovách bývalého Baťova areálu s „baťovským“ označením 14 a 15 vznikl
14|15 Baťův institut, a dnes tu najdete
informační centrum,
Krajskou galerii výtvarného umění,
Muzeum jihovýchodní Moravy s
expozicí Princip Baťa a
Krajskou knihovnu Františka Bartoše. Z Baťovy doby pochází i
Gahurův prospekt,
Obchodní dům a
Památník Tomáše Bati z roku 1933, nejpůsobivější architektonické dílo
F. L. Gahury. V interiéru je zavěšena
maketa letadla Junkers F 13, v němž Tomáš Baťa roku 1932 zahynul.