Významné dny naší historie: co se stalo v říjnu?

Když se mluví o stěhování staveb, většině lidí se vybaví kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Věděli jste ale, že staveb, které změnily své místo, je u nás daleko víc? A některé z nich musely překonat opravdu velké vzdálenosti, jiné byly posunuty o několik metrů... Na výlet po stopách kaplí a kostelů, které původně stály na jiných místech, než stojí dnes, vás zve portál Kudy z nudy.

Co spojuje filmy Limonádový Joe, Tajemství hradu v Karpatech, Ať žijí duchové anebo Adéla ještě nevečeřela? Jméno jejich režiséra Oldřicha Lipského, který miloval bláznivé komedie a parodie. Jeho skvělá díla připomíná muzeum v rodném Pelhřimově, my doplníme výlety na pár filmových míst.

Jawa. Jediné slovo, které voní dálkami, dobrodružstvím a historií českého průmyslu. Zatímco dnes se za ním spíš skrývá retro a sběratelská vášeň, dřív bývala Jawa symbolem moderní techniky, exportní slávy i svobodného pohybu. Vydejte se s Kudy z nudy po stopách jedné z ikonických českých značek – a připravte se na pořádnou jízdu plnou příběhů, rekordů i světových úspěchů.

Svatá Ludmila (asi 860 – 15. září 921, hradiště Tetín) byla vůbec první česká svatá. Stala se patronkou české země a také ochránkyní rodin, matek, babiček a všech křesťanských vychovatelů. Její svátek se slaví 16. září, atributy svaté Ludmily jsou dlouhý plášť, knížecí čapka, korunka a závoj, jímž byla uškrcena.

Víte, že v Liberci se narodil Král komiků a jedna z našich prvních filmových hvězd Vlasta Burian? Je po něm pojmenovaná ulice, na radnici mají jeho bustu a kousek od místa, kde se v roce 1891 narodil, vzniklo Centrum Vlasty Buriana. Kde objevíte jeho další stopy v Liberci a v Praze?

Letecké katastrofy nejsou jen známý televizní cyklus dokumentárních rekonstrukcí, které pátrají po příčinách známých leteckých nehod, ale bohužel i součást naší moderní historie. Kde se odehrály nejhorší letecké nehody na území České republiky a bývalého Československa?

Leoš Janáček (3. července 1854, Hukvaldy – 12. srpna 1928, Moravská Ostrava) byl jedním z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších tvůrců české moderní hudby. Ve světě je známý hlavně díky operám Její pastorkyňa a Káťa Kabanová, slavná jsou rovněž orchestrálně-vokální díla Glagolská mše, Sinfonietta či rapsodie Taras Bulba.

Město v slzách, Samá láska, Šel malíř chudě do světa, Píseň o Viktorce, Maminka a Chlapec a hvězdy – to je jen část básnických sbírek Jaroslava Seiferta (23. září 1901, Praha-Žižkov – 10. ledna 1986, Praha). Básník, spisovatel, novinář a překladatel je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu.

Marie Immaculata Brandisová (26. června 1895, Úmonín – 12. května 1981, Reiteregg, Rakousko) byla dostihová jezdkyně a dosud jediná žena, která zvítězila ve Velké pardubické steeplechase. Na startu se poprvé objevila v roce 1927, její velký den ale přišel až o deset let později: 17. října 1937 v 56. ročníku nejslavnějšího dostihového závodu na evropském kontinentu zvítězila jako první a dodnes jediná žena v historii. Bylo jí dvaačtyřicet let a i pro desetiletou klisnu Normu to byla téměř poslední šance.

Rakouský hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart (27. ledna 1756 Salcburk – 5. prosince 1791 Vídeň) měl Prahu rád. Přijel sem celkem pětkrát, poprvé v lednu 1787, kdy 20. ledna dirigoval ve Stavovském divadle svou operu Figarova svatba. Zatímco vídeňské obecenstvo ji nijak zvlášť neocenilo, diváci v Praze byli nadšení. Árie z Figara si zpíval a pískal kdekdo. Mozart to prý spokojeně komentoval slovy „Moji Pražané mi rozumějí.“

Jaroslav Heyrovský (20. prosince 1890 Praha – Staré Město – 27. března 1967 Praha-Smíchov) je první český laureát Nobelovy ceny za chemii (1959). Akademik Heyrovský byl zakladatelem Polarografického ústavu ČSAV a spoluzakladatel časopisu Collection of Czechoslovak Chemical Communications (1929).

Mezinárodní letiště Praha – Ruzyně bylo otevřeno a provoz zde byl zahájen 5.4.1937. V roce 1968 byl zahájen provoz v části Sever (nové letiště) a v novém terminálu. Letiště je stále rozšiřováno a modernizováno. Dne 5. října 2012 došlo k oficiálnímu přejmenování na Letiště Václava Havla Praha, na počest bývalého prezidenta ČR.

Zvonkohra Loreta na pražském hradě zní (v době, kdy má otevřeno) každou hodinu. Je v ní umístěno 27 zvonků. Autorem všech třiceti signovaných zvonků je amsterodamský městský zvonař a dělolijce Claudy Fremy, který je zhotovil v rozmezí let 1683-91.

​Monumentální budova Janáčkova divadla v Brně, zčásti obklopená městským parkem, určená především pro velká operní a baletní představení klasického i moderního repertoáru, byla slavnostně otevřena 2. října 1965.

Ve dvou divadelních domech Městského divadla Brno působí celkem tři divadelní soubory. Divadlo disponuje činoherní a hudební scénou.

Kostel sv. Ludmily tvoří výraznou dominantu Vinohrad. Dvě věže vysoké 60 metrů jsou jako dvě ruce sepjaté k modlitbě. Kostel je novogotická basilika – trojlodní s transeptem – příční lodí ve tvaru kříže. Ve středu kostela se nachzí sanctusová věžička. Kostel se pyšní titulem basilica minor.

V Praze na Hradčanech se již více než 300 let nachází pozoruhodný areál Lorety sestávající z ambitů, barokního kostela Narození Páně, Svaté chýše a věže s hodinami a světoznámou zvonkohrou.

Evropská železnice slaví velká výročí téměř každý rok – a ten letošní není výjimkou. S Kudy z nudy si připomeneme třeba koněspřežnou železnici z Českých Budějovic do Lince, výročí příjezdů prvních vlaků do Prahy a do Brna, naše nejstarší lokomotivy anebo první železniční nehodu. A pokud si myslíte, že jsou dějiny železnice nudné, připravte se na překvapivé jízdy do minulosti!

Když se píše o stavitelské rodině Dientzenhoferů, nejčastěji se objevuje jméno Kiliána Ignáce. Jeho otec Kryštof Dientzenhofer (7. července 1655, St. Margarethen, Německo – 20. června 1722, Praha) zůstává skrytý v pozadí a téměř neznámý. Přitom i jeho dílo je mimořádné svým rozsahem i úrovní barokní architektury.

Loreta, Klementinum a malostranský chrám svatého Mikuláše v Praze, Broumovský klášter a kostely Broumovské skupiny, ale také kostel sv. Martina a biskupská rezidence v německém Bamberku, poutní kostel Panny Marie Pomocné v Ambergu nebo zámek Weißenstein: to všechno jsou stavby několika generací českých barokních architektů a stavitelů rodu Dientzenhoferů. Seznamte se s nimi na Kudy z nudy!

Malá pevnost Terezín – policejní věznice gestapa 1940 – 1945. Národní hřbitov před Malou pevností v Terezíně byl založen v září 1945. Jsou zde pohřbeny ostatky a popel obětí Malé pevnosti, terezínského ghetta a KT Litoměřice.

Památník Terezín (původně Památník národního utrpení) byl založen v roce 1947. Jeho posláním je uchovávat památku obětí rasové a politické perzekuce v období 2. světové války.  

Stavovské divadlo je jednou z nejkrásnějších historických divadelních staveb v Evropě. Jeho historie je nerozlučně spjata s postavou geniálního hudebního skladatele W. A. Mozarta, který zde osobně zažil úspěch svojí Figarovy svatby a pod tímto dojmem napsal pro Prahu operu oper, Dona Giovanniho.

V sousedství holešovického Výstaviště leží Královská obora, dnes zvaná park Stromovka. V současné době slouží k rekreačním, sportovním i kulturně vzdělávacím účelům. Rozloha obory se v různých dobách měnila, rozkládá se asi na 95 ha.

V Českých Budějovicích můžete obdivovat tradiční výrobu chmelového moku pivovarníky, kteří již více než 700 let připravují pivo podle originální receptury za použití nejkvalitnějších domácích surovin. Pro milovníky Budvaru je tu návštěvnické centrum.

Mostecký kostel Nanebevzetí Panny Marie je známý kvůli svému přesunu. Byl přemístěn o celých 841 metrů. Díky tomu je kostel dodnes považován za raritu světového formátu.

Nechte se unést zpět do doby císaře Josefa II. při prohlídce tajuplných podzemních prostor.

Když se řekne nejlepší český hudební film a muzikál, který z našich filmových skvostů se vám vybaví? Bude to některý z filmů slavné trojky Starci na chmelu, Limonádový Joe aneb Koňská opera anebo Kdyby tisíc klarinetů? Případně Noc na Karlštejně, Balada pro banditu anebo komedie Ať žijí duchové? Anebo Šakalí léta či Rebelové? Seznamte se s nimi na Kudy z nudy!

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?

Nejslavnější liška na operním jevišti je ta od Janáčka! Opera Příhody lišky Bystroušky, kde se na jevišti prolíná lidský svět se světem zvířecím, nemá v operním žánru obdobu. Jedno z nejhranějších děl skladatele Leoše Janáčka jak v českých divadlech, tak na světových operních scénách mělo premiéru v Národním divadle v Brně 6. listopadu 1924. Seznamte se na Kudy z nudy s příběhem vzniku slavné opery i s jejím autorem!

28. října slavíme Den vzniku samostatného československého státu. Ten den byla v Praze poprvé oficiálně vyhlášena samostatnost pro národy bývalého Rakousko-Uherska. Co této historické události předcházelo a kudy vedly klikaté cesty ke vzniku nové země? Projděte se s Kudy z nudy událostmi, které předcházely vzniku Československa v roce 1918.

28. říjen a Den vzniku samostatného československého státu patří mezi státní svátky České republiky. Připomíná 28. říjen 1918, kdy Národní výbor československý vydal první zákon o zřízení samostatného státu a poté bylo zveřejněno provolání o vzniku Československa: „Lide československý. Tvůj odvěký sen se stal skutkem…“.

Mistr vrcholného baroka, geniální architekt a autor nejkrásnějších sakrálních staveb v Čechách, to byl Kilián Ignác Dientzenhofer (1. září 1689, Praha – 18. prosince 1751, Praha). Nejtalentovanější a nejproduktivnější člen věhlasného stavitelského rodu Dientzenhoferů byl jedním z těch, kdo české krajině vtiskl její originální barokní ráz.

Po teplém září zle se říjen tváří anebo Svatý Havel – devět počasí za den, říká o desátém měsíci v roce jedna z pranostik. Podzim už je v plném proudu, začíná padat listí a kaštany. Ke sklizni jablek, hrušek, švestek, brambor, ořechů a šípků vám na Kudy z nudy nabídneme nadílku mouder, pranostik a pořekadel o říjnovém počasí, ptácích odlétajících do teplých krajin a prvním sněžení.

Konstruktér a vynálezce František Janeček (23. ledna 1878, Klášter nad Dědinou – 4. června 1941, Praha) měl na kontě desítky patentů a vynálezů, světovou slávu jeho podniku ale přinesly až motorky značky Jawa. První motocykl této značky představil v roce 1929 na Mezinárodním autosalonu v Praze.

Nejstarší a pravděpodobně i nejtěžší cross country dostih kontinentu se jezdí od roku 1874 v Pardubicích. Koně a jezdci musí zvládnout dráhu dlouhou 6 900 m a překonat 31 překážek. Nejobávanější z nich – Taxisův příkop, který se smí skákat jen jednou do roka právě při tomto dostihu pořádaném každoročně druhou říjnovou neděli. Nejstarší a pravděpodobně i nejtěžší cross country dostih kontinentu se jezdí od roku 1874 v Pardubicích. V roce 2024 tak slaví 150 let od své premiéry.

Každý rok na podzim čeká celý svět na ohlášení laureátů Nobelových cen za literaturu. Od roku 1901, kdy se ceny předávaly poprvé, ji získalo už víc než sto spisovatelů. Ještě víc ale je těch, kteří k ocenění měli velmi blízko, ale nakonec jim Nobelova cena proklouzla mezi prsty. Seznamte se s nimi na Kudy z nudy!

Co všechno nám v českých zemích zbylo po císaři Josefovi II. (13. března 1741, Vídeň – 20. února 1790, Vídeň)? Není toho právě málo: například obliba jména Josef, města Terezín a Josefov, a také řada panovníkových soch a pomníků. Jeho vláda proměnila téměř všechny oblasti života v habsburské monarchii: Josef II. přispěl k jejímu hospodářskému rozvoji, posílil armádu, výrazně změnil trestní právo, zavedl reformy školství a také zřídil sítě nemocnic.

Už řadu let slavíme 1. leden nejenom jako Nový rok, ale také jako státní svátek. Den obnovy samostatného českého státu připomíná rozpad bývalého Československa, k němuž došlo na přelomu roku 1992 a 1993. 1. ledna 1993 vznikly ve střední Evropě dva nové samostatné státy, Česká republika a Slovenská republika.

Tradiční, jemný, aromatický a zaručující excelentní chuť a vůni piva: takový je český chmel a především král mezi tuzemskými chmelovými odrůdami, Žatecký poloraný červeňák. Bez poctivého chmele by nebylo pivo pivem, pro Čechy to byla vždycky rostlina velmi hodnotná, ovšem díky svým účinkům i značně rozverná. Navíc město Žatec a okolní chmelařská krajina v září 2023 rozšířily české památky, zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Že je české pivo nejlepší na světě je celkem známá věc, ale skvělé jméno mají i čeští sládci. Možná z historie znáte jména František Ondřej Poupě nebo Josef Groll, ale stojí za to seznámit se i s jejich následovníky, tedy sládky, kteří nyní dávají nezaměnitelný rukopis pivům z pivovarů Pilsner Urquell, Proud či Raven z Plzně, pivovaru Libertas v Úvalech, Pivovaru Litovel, pražskému pivovaru Cobolis či pivovaru Budvar z Českých Budějovic. Nabídneme vám i pár tipů, kde si práci sládka vyzkoušet a kam se vypravit na prohlídku.

Co spojuje chrám svaté Markéty v Praze-Břevnově, kostel Nanebevzetí Panny Marie na Svaté Hoře v Příbrami či baziliku Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku v Olomouci? Patří mezi šestnáct církevních památek České republiky, oceněných čestným papežským titulem basilica minor. Nejnovějším přírůstkem v seznamu českých bazilik menších je chrám sv. Ludmily na pražských Vinohradech.

Do pivovaru Plzeňský Prazdroj se každý rok přijde podívat téměř milion návštěvníků. Láká je nejenom seznámení s historií pivovarnictví a oblíbené pivní značky, moderní návštěvnické centrum a zajímavá prohlídka spojená s ochutnávkou, ale i další zážitky a místa – pivovarské muzeum, historické sklepy anebo prastaré plzeňské podzemí. Poznejte jedinečný příběh ležáku, který inspiroval více než dvě třetiny všech světových piv, dodnes označovaných jako pils, pilsner či pilsener.

Josef Mocker (22. listopadu 1835 Cítoliby – 16. ledna 1899 Praha) byl český architekt a restaurátor řady českých i zahraničních památek. Byl u dostavby katedrály sv. Víta na Pražském hradě, u obnovy Karlštejna, Konopiště, Křivoklátu i chrámu sv. Štěpána ve Vídni. Jenže měly takové štěstí i památky, kterých se ujal?

K objevu metody polarografie došlo mezi 9. a 10. únorem 1922. O dva roky později, v roce 1924, sestrojil Jaroslav Heyrovský se svým žákem Japoncem M. Shikatou polarograf – přístroj pro automatický záznam křivky závislosti proudu na napětí při elektrolýze roztoku vzorku. Dne 10. prosince 1959 obdržel Jaroslav Heyrovský za svůj objev polarografie Nobelu cenu. Až dosud je jediným českým přírodovědcem, kterému byla tato pocta udělena.