Touláte se s
Kudy z nudy po
dálkových turistických trasách? Připravili jsme pro vás
velký přehled dálkových turistických tras i
tipy na pohodové hřebenovky přes tři pohoří – přiměřeně dlouhé cesty přes
Jizerské hory,
Orlické hory a
Rychlebské hory, s dobře značenými cestami, které zvládnete pěšky i na kole. Co ale nabídneme těm, kteří hledají opravdovou výzvu a cestu, na které stráví třeba několik dnů?
Vedle
hřebenovek Javorníků a Beskyd jsme pro vás připravili i další tipy na náročné hřebenovky, kde si dáte do těla. A pokud by vám naše treky připadaly krátké, můžete si putování prodloužit výšlapy ke spoustě zajímavých míst kolem hlavních tras.
Připravte se na to, že
nejzajímavější hřebenovky v Česku vám sice dají zabrat, ale když se na túru dobře připravíte, určitě je zvládnete. Vydejte se s
Kudy z nudy po nejkrásnějších turistických trasách na hřebeny hor!
Co je hřebenovka?
Hřebenovka je
vícedenní trasa vedoucí po hlavním hřebeni pohoří – často s
minimálním převýšením, ale s
maximem výhledů. Většinou se jedná o
turistické trasy dlouhé desítky kilometrů. Můžete je projít
najednou (často s batohem a noclehem v přírodě nebo chatách), nebo si je rozdělit na
úseky.
1. Krkonošská hřebenovka
Trasa Harrachov – Žacléř | Délka asi 50 kilometrů | Nejvyšší bod: Sněžka (1603 metrů)
České velehory v celé své kráse. Naše
nejvyšší hory Krkonoše ani nemusíme představovat, zná je prostě každý. Jejich přechod se dá zvládnout za víkend, trasa s převýšením přibližně dva tisíce metrů nabízí tisíce úchvatných výhledů do
Polska i
Česka. Výchozím místem může být
Harrachov, ze kterého kolem
Mumlavského vodopádu vystoupáte na hlavní hřeben. Cesta pokračuje k
prameni Labe, odkud se můžete podívat na
Zlaté návrší k mohyle Hanče a Vrbaty, na
Růženčinu zahrádku,
Harrachovy kameny a
Labský důl s
Labským a
Pančavským vodopádem.
Druhý den vás pak čeká výstup na
Sněžku a dechberoucí výhledy na modravé hladiny ledovcových jezer Maly Staw a Wielky Staw a kotle, ve kterých zůstává ležet sníh až do léta; schválně se také cestou můžete zastavit u takzvané
Mapy republiky. Dál půjdete až k
Horní Malé Úpě, přes
Rýchorský hřeben k
Dvorskému lesu a nakonec sejdete po červené kolem
tvrze Stachelberg do
Žacléře.
Celý hřeben je v
režimu národního parku – tedy žádné táboření, ale
dobrá hustota horských chat. Přenocovat můžete třeba v
Moravské boudě, na
Martinově boudě,
Špindlerově boudě,
Labské boudě anebo v některé z
útulen. Výhledy alpský charakter a silná atmosféra horské krajiny jsou zárukou nezapomenutelného zážitku.
Tip Kudy z nudy: Pokud si chcete přidat výškové metry i kilometry, začněte už v
Rokytnici nad Jizerou. Trasu si rozdělte do dvou až tří dnů, nejlepší období je konec léta či podzim, kdy je méně turistů.
2. Jesenická hřebenovka
Trasa Ramzová – Karlova Studánka | Délka asi 33 kilometrů | Nejvyšší bod: Praděd (1491 metrů)
Jesenická magistrála je jednou z nejnáročnějších, ale také nejkrásnějších hřebenovek v republice. Trasa, která začíná na
Ramzové, nabízí kromě převýšení 1400 metrů přechod nejhezčí části hřebene
Hrubého Jeseníku a také další vrcholy s fantastickými výhledy –
Šerák, Keprník či
Vozku. Na cestě projdete nejstarší moravskou
přírodní rezervací Šerák-Keprník a také kolem jednoho z nejstarších poutních míst v Jeseníkách,
Vřesové studánky. Přenocovat můžete například v
Chatě Jiřího na Šeráku, postavené téměř na vrcholu hory již roku 1888, anebo v některém z hotelů a chat na
Červenohorském sedle. Další den pak budete přes
Švýcárnu pokračovat na
Praděd, nejvyšší vrchol
Jeseníků a zároveň nejznámější horský symbol Moravy a Slezska. Zdálky se podíváte na
Petrovy kameny, spojené s pověstmi o čarodějnicích, a pak strmým sestupem
údolím Bílé Opavy podél krásných kaskád a peřejí dojdete do
Karlovy Studánky.
Tipy Kudy z nudy: Trasa vás provede nejvýše položenými partiemi
Hrubého Jeseníku a nabídne výhledy, suťová pole, horské pláně a často i nevyzpytatelné počasí. Ideální pro zkušenější turisty. Přespání je možné například na
Švýcárně nebo
Ovčárně. Protože chaty jsou otevřené i v zimě, magistrála je oblíbená i pro skialpinismus.
Vyzkoušet můžete i divoký a často přehlížený kus
Jeseníků a
necelých třicet kilometrů dlouhou trasu ze
sedla Skřítek přes
Dlouhé Stráně do
Koutů nad Desnou. Čekají vás zážitky mimo hlavní proud turistů, ale o to víc autentické.
3. Šumavská hřebenovka
Trasa Železná Ruda – Vyšší Brod | Délka asi 140 kilometrů | Nejvyšší bod: Plechý (1378 metrů)
Přechod
Šumavy není běžný výlet. Je to návrat – k sobě, ke krajině, ke klidu. Je to chůze, která nevysiluje, ale uzdravuje. Odehrává se pod korunami stromů, v tichu rašelinišť a na úzkých pěšinách, kde lišky dávají dobrou noc. Často vede místy, kde uslyšíte jen
šumění stromů, vlastní dech a praskání větviček pod nohama. Na rozdíl od jiných hřebenovek tu nejsou ostré štíty, ale vlnící se hřbety. Vystoupáte na
Poledník, poznáte
Modravu i
Kvildu, projdete kolem
Schwarzenberského plavebního kanálu a přes
Třístoličník na
Plechý a podíváte se k
Plešnému jezeru, až vás jednoho dne přivítá
Lipno a klášterní ticho
Vyššího Brodu. A po cestě? Třeba
Jezerní slať,
pramen Vltavy, ranní mlhy a noclehy pod hvězdami v některém z
nocovišť národního parku.
Tip Kudy z nudy: Ideální pro ty, kdo hledají klid a mírný terén. Pozor na
pravidla pohybu v Národním parku. V létě bývají některé oblasti plné lidí, ale střídají se s místy, kde rozhodně žádné davy nepotkáte.
4. Beskydská hřebenovka
Trasa Frýdlant nad Ostravicí – Lysá hora – Bumbálka | Délka asi 40 kilometrů | Nejvyšší bod: Lysá hora (1324 metrů)
Poznejte
Beskydy a Valašsko srdcem i nohama!
Beskydská hřebenovka je nádhernou kombinací horských výšlapů, kulturních památek a útulné atmosféry. Začíná výstupem na
Lysou horu, a pokračuje přes
Bílou až na
Bumbálku a dál s možností pokračovat na
Javorníky. Na trase potkáte tradiční salaše, dřevěné kostelíky i možnost pravidelného občerstvení.
Pokud byste chtěli poznat
Beskydy od západu až k východu se všemi „velkými“ vrcholy, čeká vás
téměř sto kilometrů dlouhá cesta. Z
Valašského Meziříčí vyjdete na hřeben
Veřovických vrchů a pak vás čeká výstup na
Radhošť, populární vyhlídková cesta kolem
sochy Radegasta na
Pustevny, a dál přes
Lysou horu až k
Třinci.
Tip Kudy z nudy: Díky dobrému značení a chatám je trasa ideální i pro středně zkušené turisty. Máte možnost přespání v horských chatách, a na spoustě míst místo lidí potkáte spíš stáda ovcí.
5. Hřebenovka Javorníků
Trasa Střelná – Bumbálka | Délka asi 50 kilometrů | Nejvyšší bod: Velký Javorník (1071 metrů)
Hřebenovka přes
Javorníky na moravsko-slovenském pomezí není tak dlouhá, vede přes nižší vrcholky a láká především na daleké výhledy a méně frekventované cesty. Trasa začíná v obci
Střelná za
Valašskými Klobouky, v průsmyku, který odděluje
Bílé Karpaty a
Javorníky. Hned na začátku vás čeká stoupání na
Čubův kopec (720 m) s
rozhlednou a dál přes
Francovu Lhotu a řadu vrcholů půjdete až na
Bumbálku.
Tip Kudy z nudy: Celou cestu se navíc můžete nechat vést
naučnou stezkou Javorníky, jejíž základní trasa je dlouhá 26 kilometrů, ovšem s odbočkami na
Pulčínské skály a
Bumbálku měří něco málo přes padesát kilometrů.
6. Hřebenovka Bílých Karpat
Trasa Vlárský průsmyk – Strážnice | Délka asi 90 kilometrů | Nejvyšší bod: Velká Javořina (970 metrů)
I při jednodenním výletu do hor se dá zažít ledacos, ale co vyzkoušet
Bílé Karpaty? Čekají vás romantické výhledy do krajiny, luční cesty, kraj starodávných legend a toulání po hranicích se
Slovenskem. Cesta vede z
Vlárského průsmyku na vrchol
Javorník a dál na
Žítkovou, známou z
knihy Žítkovské bohyně Kateřiny Tučkové. Dál vás čeká
Mikulčin vrch, Velký Lopeník s rozhlednou,
Strání a oblíbená
Velká Javořina, nejvyšší vrchol
Bílých Karpat. Po hranicích pak přes
Novou horu,
Tři Kameny, Kobylu a
Bukovinu dojdete do
Radějova a nakonec do
Strážnice.
Tip Kudy z nudy: Ubytovat se můžete například v
Hotelu Kopanice, v
Tree House Žítková či v
Holubyho chatě.
7. Hřebenovka Orlických hor
Trasa Olešnice v Orlických horách – Žamberk | Délka asi 50 kilometrů | Nejvyšší bod: Velká Deštná (1116 metrů)
Přechod vhodný i pro pohodáře nebo začínající hřebenáře. Na hřebeny
Orlických hor můžete vyrazit pěšky i na kole po
cyklotrase po hřebenech Orlických hor. Méně dramatické, ale krásné pohoří nabízí výhledy na českou i polskou stranu. Trasa vede přes
Šerlich a
Velkou Deštnou, kolem
Kunštátské kaple na
Pěticestí a stále po hlavním hřebeni k
rozhledně na Anenském vrchu. Na
Zemské bráně trasa překročí
Divokou Orlici a končí v
Žamberku.
Tip Kudy z nudy: Hřebenovka prochází okrajem vojenského opevnění i rozkvetlými loukami. Terén není náročný, ale nezapomeňte na vodu – pramenů po cestě moc není. Navštívit můžete
dělostřeleckou tvrz Hanička a cestu si prodloužit až k
dělostřelecké tvrzi Bouda a do města
Králíky.
8. Hřebenovka Rychlebských hor
Trasa Bílá Voda – Paprsek – Staré Město | Délka asi 50 kilometrů | Nejvyšší bod: Smrk (1127 metrů)
Nejopuštěnější pohoří v Česku místy připomíná karpatské divočiny. Ticho, ztracené lesy, téměř žádní turisté. Trasa
Rychlebskými horami vede přes
Borůvkovou horu a
Smrk k
Paprsku, dál můžete pokračovat až na
Králický Sněžník.
Tip Kudy z nudy: Na
Paprsku najdete chatu se skvělým zázemím a domácí kuchyní. Jinak jsou ale
Rychlebské hory opuštěné a tím pádem vhodné pro zkušenější turisty. Potraviny i vodu si však musíte nést s sebou.
9. Lužická hřebenovka
Trasa Tisá – Hrádek nad Nisou | Délka asi 100 kilometrů | Nejvyšší bod: Luž (793 metrů)
Hřebenovka propojující
České Švýcarsko a
Lužické hory je skvělá pro milovníky rozhleden, skalních měst a přírodních rezervací. Začíná u
Tiských stěn, prochází přes
Děčínský Sněžník,
Labské pískovce,
Hřensko a
České Švýcarsko. Z
Krásné Lípy pak míří přes
Luž a
Hvozd do
Hrádku nad Nisou.
Tip Kudy z nudy: Díky spoustě útulen a přístřešků je trasa vhodná i pro přespávání „nalehko“, často se vracíte do civilizace. V
Lužických horách se připravte na prudší kopce.
10. Brdská hřebenovka
Trasa Jíloviště – Spálené Poříčí | Délka asi 120 kilometrů | Nejvyšší bod: Tok (865 metrů)
I když
pohoří Brdy neoslní obrovskou nadmořskou výškou, nabízí jednu z nejdelších hřebenovek u nás.
Brdská hřebenovka nabízí milovníkům pěší turistiky 120 kilometrů dlouhou cestu od
Jíloviště až do
Spáleného Poříčí. Navíc propojuje nejkrásnější místa, jaké Brdy nabízí, od nejvyšších vrcholů
Tok (865 m) a
Praha (862 m) přes okolí malebných
Padrťských rybníků a brdský Olymp, tedy
horu Plešivec, až po
zaniklý klášter Teslíny nebo
poutní areál Skalka u
Mníšku pod Brdy.
Brdskou hřebenovku sice můžete projít pěšky, projet na kole, na etapy či najednou, ale má své záludnosti. Díky minulosti a bývalému vojenskému újezdu přímo v Brdech nenajdete žádné běžné turistické služby jako občerstvení, restaurace a penziony. Pamatujte na to, až budete plánovat svou trasu.
Tipy Kudy z nudy: Ubytování je potřeba hledat v obcích a městečkách v okrajových partiích pohoří. Vyzkoušejte třeba
Esmarin Wellness Hotel v
Mníšku pod Brdy,
Wellness Hotel Brdy ve
Spáleném Poříčí,
Glamping Skořice nebo
Glamping Brdy v
Rožmitálu pod Třemšínem.
11. Krušnohorská hřebenovka
Trasa Děčín – Aš | Délka asi 220 kilometrů | Nejvyšší bod: Klínovec (1244 metrů)
Krušnohorská hřebenovka je ideální pro ty, kdo chtějí projít kus republiky bez davů. Odmění vás klidem, rozlehlými rašeliništi, rozhlednami a příběhy krajiny s hlubokou historií. Můžete ji jít pěšky, na kole, a
v zimě i na běžkách.
Krušné hory možná nemají charakter velehor, ale co se týče atmosféry, historie a délky, jen těžko hledají konkurenci.
Putování začíná zostra, výstupem na
Děčínský Sněžník s výhledy na
Labské pískovce. Přes
Tiské stěny se dostanete k
Nakléřovskému průsmyku, považovanému za pomyslnou bránu do
Krušných hor. Dále vás čekají známá místa jako
Komáří hůrka,
Cínovec,
Bouřňák a tajuplný
Vrch Tří pánů. Cestou minete i
vodní nádrž Fláje a přejdete do západní části hor – přes
Lesnou,
Horu Sv. Šebestiána,
přehradu Přísečnice a
Měděnec až k dominantnímu
Klínovci, nejvyššímu vrcholu Krušných hor. Závěrečný úsek vede přes
Boží Dar,
Plešivec a
Horní Blatnou, odkud můžete dojít až k
rozhledně Háj u Aše – pro ty, kteří chtějí mít hřeben skutečně kompletní.
Tip Kudy z nudy: Hřebenová trasa vychází z
historické Krušnohorské hřebenovky, popsané už v roce 1907
Josefem Brechensbauerem a
Gustavem Prasslem. Vede prakticky napříč celým pohořím z
Děčína až do
Aše. Po cestě najdete řadu
horských chat a penzionů, ale také možnost přespání v
turistických přístřešcích a útulnách. Trasu lze rozdělit na kratší úseky a využít ubytování v městech podél hřebene.
12. Nová hřebenovka
Opravdovou výzvou je
Nová hřebenovka. Navazuje na tradici
Modré hřebenovky, kdysi
nejdelší značené trasy v Evropě. Měřila 800 kilometrů a za první republiky vedla z
Durynska v
Německu přes české pohraniční hory až na
Praděd v
Jeseníkách. Dnes se po ní můžete vydat stejně jako kdysi vaši dědečkové a babičky – pěšky, na kole nebo v zimě na běžkách. Vede z
Ještědu v
Libereckém kraji přes Německo, Polsko a
Královéhradecký,
Pardubický a
Olomoucký kraj až na
Praděd.
Pár rad před cestou
Některé hřebenovky jsou částí trasy
Stezky Českem, ale nabízí se i jako samostatné odbočky pro ty, kteří chtějí jít „na jistotu“ a do kopců. Prošlapat si kus republiky po hřebenech je výzva, ale také meditace v pohybu.
Hřebenovky zkrátka mají kouzlo. Učí pokoře, soustředění i radosti z obyčejností – teplý čaj na boudě, slunce orámované větvemi stromů, pohled z vrcholu. Nečekejte, až budete mít lepší formu nebo bude lepší počasí. Stačí chtít. A pak šlapat.
Ale může se hodit i
pár pravidel pro pobyt v přírodě a rad od zkušených turistů. Například:
- Základem pro túru jsou dobré a nepromokavé boty, které je samozřejmě dobré před cestou trochu prošlápnout. Podobně důležité jsou ponožky, které vás uchrání od puchýřů.
- Na vícedenní pochod si přibalte náhradní ponožky a nepromokavou bundu nebo pláštěnku, dlouhé kalhoty a termoprádlo. I v létě se v horách večer můžou hodit rukavice a čepice, šátek a funkční nákrčník.
- Jako ochranu proti slunečnímu záření budete potřebovat opalovací krém, sluneční brýle a kšiltovku nebo jinou pokrývku hlavy.
- Do batohu si přibalte také náplasti, dezinfekci, něco proti bolesti a proti průjmu.
- Pamatujte na jídlo a hlavně vodu, ne všude objevíte restaurace a studánky.
- Nezapomeňte si vzít mobilní telefon, doklady a peníze, protože na spoustě horských chat se nedá platit kartou.
- V národních parcích i chráněných krajinných oblastech platí zákaz chodit do přísněji střežených oblastí vymezených ochránci přírody. V Brdech je zákaz rozšířený i na část bývalých vojenských oblastí, kde se stále nachází nevybuchlá munice.
Objevte nejvýznamnější hřebenové trasy České republiky. Z Krkonoší přes Jeseníky až po Šumavu, ideální pro všechny turisty.
Hřebenovka je vícedenní trasa vedoucí po hlavním hřebeni pohoří, často s minimálním převýšením, ale s maximem výhledů. Trasy jsou dlouhé desítky kilometrů a mohou být projity v jednom kuse nebo na úseky.
Krkonošská hřebenovka nabízí úchvatné výhledy do Polska i Česka, historická místa a přenocování v horských chatách. Je možné ji zvládnout za víkend a je vhodná i pro méně zkušené turisty.
Na Jesenické hřebenovce můžete projít přes nejstarší moravskou přírodní rezervaci Šerák-Keprník a vidět poutní místo Vřesová studánka. Trasa nabízí i výstup na Praděd, nejvyšší vrchol Jeseníků.
Šumavská hřebenovka vede z velké části přírodními scenériemi, jako jsou rašeliniště a staré lesy, a nabízí klid a uzdravující atmosféru. Je to ideální cesta pro rekondici těla i ducha.
Beskydská hřebenovka kombinuje horské výšlapy s kulturou a nabízí tradiční salaše a dřevěné kostelíky. Je vhodná pro středně zkušené turisty a nabízí útulnou atmosféru i možnosti občerstvení.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.