Iniciátorem zápisu ruční výroby
skla na seznam
UNESCO byla
Francie, vedle
České republiky se k iniciativě připojilo také
Německo, Maďarsko, Finsko a
Španělsko. Česko ale má ve sklářském oboru výjimečné postavení hned v několika ohledech. Na rozdíl od ostatních zemí naše sklářská výroba zahrnuje všechny techniky: připomeňme si tradiční
výrobu vánočních ozdob z foukaných skleněných perlí, která se dochovala ve
firmě Rautis v
Poniklé v
Krkonoších. Ta byla zapsána na
seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO už v prosinci 2020. Rozsah nově zapsaných sklářských technik je podstatně širší, společně s přípravou a výrobou sklářské suroviny zahrnuje další rozmanité techniky ručního zpracování, jako je
foukání, broušení, malování, vinuté perle, výroba trubiček, bižuterních tyčinek a další.
České řemeslo: České sklo a jeho světová pověst
Výjimečnou pověst má i
Muzeum skla a bižuterie v
Jablonci nad Nisou a také jablonecká střední škola řemesel a služeb. Ta nabízí několik sklářských oborů, které se v Česku nikde jinde neučí, učí se tu také budoucí výrobci skleněné a kovové bižuterie, zlatníci nebo klenotníci. V
Libereckém kraji kromě toho působí 160 sklářských, bižuterních a šperkařských firem, živnostníků, ateliérů, muzeí a škol. Sklářská výroba s vysokým podílem ruční práce tu zaměstnává tisíce lidí, turistům a návštěvníkům pak je k dispozici projekt
Křišťálové údolí / Crystal Valley.
České sklo je zkrátka fenomén, který stojí za to poznat zblízka, podobně jako jména našich sklářských umělců, designérů a architektů. V českých sklárnách se rodí
trofeje pro domácí i světové soutěže a naše lustry,
džbány a skleněné plastiky se objevují v hollywoodských filmech.
České sklo
Poznejte české sklářské hvězdy staré i nové generace
Profesionální výtvarníci začali s evropskými i českými sklářskými firmami spolupracovat již ve druhé polovině 19. století. Nový rozměr do sklářské tvorby ale vnesl přelom padesátých a šedesátých let 20. století, kdy se zrodila
volná ateliérová sklářská tvorba. Na tradice českého sklářského designu, spojeného se jmény
Jana Kotěry, Josefa Hoffmanna, Ludviky Smrčkové, Aloise Meteláka, Ladislava Sutnara a
Adolfa Loose úspěšně navázaly desítky sklářských výtvarníků. K rozvoji českého ateliérového skla a designu přispívají i sklářská sympozia a sklářské školství, které ve světě nemá obdoby. Zkrátka
české sklo je fenomén se světovým renomé.
Libenský & Brychtová
Asi nejžádanější dvojicí českých sklářských designérů byli v polovině 20. století
Stanislav Libenský (1921–2002) a jeho žena
Jaroslava Brychtová (1924–2020), dcera
Jaroslava Brychty (1895–1971); jeho slavné skleněné figurky se staly jedním ze symbolů
Železného Brodu. Libenský byl zakladatelem oboru tavené skleněné plastiky a společně s manželkou objevili nepřeberné výtvarné možnosti této technologie. Jejich dílem jsou například okna v
katedrále sv. Víta na
Pražském hradě, vytvořená metodou taveného skla, anebo obklad
Nové scény Národního divadla z foukaných skleněných tvarovek. Jméno známého sklářského výtvarníka a pedagoga, který vychoval dvě generace profesionálních českých umělců, hrdě nese
Stanislav Libenský Award, ocenění pro nejlepší studentský sklářský design.
Další osobnosti českého sklářství
Při cestování
pražským metrem si všimněte skleněných obkladů stanic
Jinonice a
Karlovo náměstí: navrhl je akademický sochař, sklářský výtvarník a designér
František Vízner (1936–2011), který sehrál zásadní roli v oboru lisovaného skla. Je autorem svítidel v
pražském Kongresovém centru, v budově
Nové scény Národního divadla či lustrů v budově
Parlamentu České republiky. Jeho elegantní nadčasové mísy a další nádoby jsou například ve sbírkách
Metropolitního muzea v New Yorku či
Muzea dekorativních umění v
Louvre v Paříži.
Do generace pionýrů světového sklářského umění patří i umělecký sklář a designér
René Roubíček (1922–2018), jehož dílo zaujalo na přehlídkách
EXPO v Bruselu, Montrealu a
Osace. Z Bruselu si za abstraktní kompozici Sklo – hmota – tvar – výraz přivezl nejvyšší cenu Grand Prix, pro
sklárnu Moser ke 150. výročí značky připravil několik limitovaných kolekcí skla.
Roubíček & Šípek
Proslulý sklářský výtvarník
René Roubíček slavil v roce 2012 devadesátiny s neméně slavným architektem a designérem
Bořkem Šípkem (1949–2016) společnou výstavou v
pražské Novoměstské radnici „Sklo je jako materiál zázrak, možná ani zlato nemá takovou cenu,“ komentoval výstavu Roubíček.
„Sklo vám teče před očima a vytváří vám šance. Já se mu zase snažím vytvořit podmínky, aby se tvářilo co nejvíc po svém. Sloužím mu, aby se předvádělo ve své jedinečnosti.“
Oba umělce ale kromě skla spojuje ještě mnohem pevnější pouto: Roubíček se malého Šípka ujal po smrti jeho rodičů.
„Bořek byl spolužák mé dcery. Často ho k nám vodila, a když mu zemřela i matka, potřeboval rodinného zástupce. Tak jsem to vzal na sebe,“ vzpomínal Roubíček. Právě díky němu se Šípek zaměřil na sklo a sklářský svět tak získal další osobnost.
Tradice a design Bořka Šípka
Bořek Šípek měl na tradice osobitý pohled.
„Je mi bližší nově pojmout něco tradičního, než experimentovat. Tradice pro mě vždy byla větší inspirací než experimentování,“ říkal.
„V období renesance se říkalo, že u vchodu do kostela by měly být nejméně čtyři schody. Když vstupujete do budovy po schodech, děláte to s větší noblesou, než když do ní vpadnete. A z toho se můžete hodně naučit – já jako architekt mohu nechat lidi vstoupit do budovy rychle, přímo, nebo pomalu vznešeně a s rozmyslem, a to v nich vyvolá jiný pocit…"
Bořek Šípek byl kosmopolitní vizionář a postmodernista, který získal světový věhlas návrhem
skleněného domu v Hamburku. V Česku jej známe jako uznávaného pedagoga, skláře a zakladatele
sklářské firmy Ajeto, a také bývalého architekta
Pražského hradu a přítele
Václava Havla.
Raketový vzestup kariéry Šípkovi zajistila v 80. letech spolupráce s italskou designovou firmou
Driade, díky níž se stal pojmem. V Nizozemí, kde tehdy žil, vypukla doslova
Šípkománie a Šípek začal navrhovat exkluzivní produkty, které se vyráběly v malých limitovaných kolekcích – židle a jiný nábytek, příbory, sklo, porcelán, světla a další doplňky do domácnosti. Dnes práce Bořka Šípka najdete v řadě světových galerií a muzeí, od New Yorku přes Paříž, Amsterdam a Londýn až po Bejrút, Soul, Bangkok, Šanghaj a Tokio. Šípkovo sklo vlastní například
Mick Jagger, Bob Dylan, Karl Lagerfeld, Jean-Paul Gaultier a další.
Úspěchy současných sklářských designérů a výtvarníků
Pod rukama našich sklářů vznikají originální umělecká díla, která putují k zákazníkům do celého světa – a zdaleka ne pouze do muzeí a galerií. Připomeňme společnost
Lasvit sídlící ve
skleněném domě v Novém Boru, jejího uměleckého ředitele
Maxima Velčovského a
obří světelné šperky a instalace.
Michael Vasku s
Andreasem Klugem, kreativní ředitelé společnosti
Preciosa Lighting v
Kamenickém Šenově, sestavují interaktivní instalace, které dynamickým světlem a 3D zvukem v kombinaci se senzory reagují na chování lidí v okolí. V hollywoodském akčním thrilleru
Smrtonosná past: Opět v akci s
Brucem Willisem mělo světovou premiéru pětačtyřicet českých křišťálových lustrů značky
Lucky Glass z
Nového Bydžova. Hádejte, jak přežily přestřelku mezi hlavními představiteli a členy ruské mafie v tanečním sále?
České sklo a Český lev, Thálie i Tour de France
Sklo se uplatňuje i při tvorbě nejrůznějších ocenění. Například designér
Rony Plesl je autorem
filmové trofeje Český lev; pro filmaře ho vyrábí
sklárna Rückl v
Nižboru. Designéři
Peter Oláh a
Jozef Kabaň navrhli
trofeje pro cyklistický závod Tour de France,
sklárna Ajeto u
Cvikova podle návrhu
Bořka Šípka každý rok vyrábí
divadelní ceny Thálie.
Zajímavou osobností českého sklářství je
Jakub Berdych Karpelis, který ovšem tvrdí, že je víc blázen než sklář. Jeho díla vykazují znaky osobitého humoru a ironie, k vidění byla například v Londýně či New Yorku a mají je ve sbírkách například návrhář
Jean-Paul Gaultier či herečka
Nicole Kidman. Karpelis vytvořil atraktivní instalaci
Svět zázraků (World of Wonders – WoW) pro sbírku vánočních ozdob v
Muzeu skla a bižuterie v
Jablonci nad Nisou; od roku 2022 je k vidění v unikátní přístavbě muzea s tvarem broušeného krystalu.
Sklo v neobvyklé podobě můžete vidět také v
Kunraticích u
Cvikova; zastavte se v
Křišťálovém chrámu a
skleněné zahradě, kterou u své sklárny zřídil sklářský výtvarník
Jiří Pačinek. Nově je jeho dílo také součástí filmu, jehož globální světová premiéra se na
Netflix uskutečila 23. prosince 2022. Pokračování filmu
Na nože režiséra
Riana Johnsona předstauje hvězdy současné filmové scény, jako je Daniel Craig, Kate Hudson, Leslie Odom jr., Edward Norton, David Bautista a další. Za pouhé čtyři týdny vznikla pro film ve sklárně
Jiřího Pačnka série bezmála šedesáti
monumentálních křišťálových plastik.
Ruční výroba skla byla zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO 6. prosince 2023.
K iniciativě se připojilo Francie, Německo, Maďarsko, Finsko a Španělsko.
Česká sklářská výroba zahrnuje všechny techniky jako foukání, broušení, malování, vinuté perle, výrobu trubiček a bižuterních tyčinek.
Šípek zažil raketový vzestup v 80. letech díky spolupráci s italskou designovou firmou Driade a získal světový věhlas návrhem skleněného domu v Hamburku.
Bořek Šípek navrhoval divadelní ceny Thálie a sklárna Ajeto u Cvikova je podle jeho návrhu každý rok vyráběla.
České sklo se například objevuje ve formě lustrových a skleněných plastik ve filmech v Hollywoodu.
Crystal Valley nabízí možnost poznat české sklo a jeho výrobu, jelikož zde působí mnoho sklářských, bižuterních a šperkařských firem a škol.
Čeští skláři vytváří originální umělecká díla, která putují po celém světě a objevují se v muzeích, galeriích a sbírkách celebrit.
Důležité postavy českého sklářství zahrnují Stanislava Libenského, Jaroslavu Brychtovou, Bohumila Eliáše, Františka Víznera, Reného Roubíčka a Bořka Šípka.
Bořek Šípek byl po smrti svých rodičů zaintegrován do světa sklářství díky úsilí Reného Roubíčka, který se ujal jeho péče.